Tuři Svitavy

109:71

30
24

54
41

79
57

SLUNETA Ústí nad Labem

Svitavy po exhibici do semifinále

Oba tuří playmakeři se od startu rozhodli plně rehabilitovat za svou nevýraznost i chybovost v rozhodné fázi ztraceného Duelu 4 a zapřáhli se jako dva lídři do čela svitavského dvanáctispřeží, jež se přes ústecké Pandy přehnalo drtivou silou, až k exhibičnímu výsledku 109-71. Ten v pátém zápase čtvrtfinále znamenal nejen postup po ovládnutí série 4-1, ale také minimálně zopakování loňské čtvrté příčky jako dosud nejlepšího klubového umístění.

Pandy berou sedmé místo, což je o pozici níž, než jaké byly jejich minimální cíle, z pohledu obrovského vnitrosezonního kádrového zemětřesení i síly soupeřů na prvních šesti místech jde však o stále velmi solidní konečné umístění. Navíc kouč Antonín Pištěcký zdaleka ještě nenaplnil svůj potenciál v nejvyšším ligovém patře a při větší stabilitě týmu bude příště představovat ještě větší nebezpečí než letos.
 

V pátém čtvrtfinále se nicméně jeho tým i přes veškerou snahu držel jen část první půle, a to zejména po dobu, kdy se mu dařilo trefovat trojkové či jinak nesnadné střely. To Svitavy nechtěly nic ponechat náhodě a tlačily se po svých typických pick-and-rollových akcích až do jednoduchých podkošových zakončení. Playmaker Marko hned v úvodu dvakrát potrestal přebrání od pivotů, jež v pozdější fázi série začaly Pandy uplatňovat, aby nekompromisním nájezdem s faulem brzy zvyšoval na 10-4.

Jeho tým navíc pálil z každého obranného doskoku do ničivých brejků, a když udeřil z větších dálek pěti body i náhradní power forward Jelínek, a Marko přidal dlouhatánský brejkový pas na 19-10, zdáli se Tuři našlápnuti k rozhodnému trháku. Pandy však ještě na chvíli trojkovou přeháňkou stáhly manko na tři body.

Pak se ale za domácí přidal k drcení hostů i hojně zásobovaný power forward Aiken a jeho tým vyhrál první čtvrtinu 30-24 s 20 body zpod koše a dvojnásobnou převahou na doskoku.

Ve druhé čtvrtině pak na Markův start navázal i záložní dirigent Číž, který mnohem efektivnější a jistější hrou než v minulém utkání (v něm odehrál jen 7 minut s -10 body) snášel body i asistence, v obraně odzbrojil jediného rozehrávače hostů Wisseha, a byť pak Houška blokem na Puršla a trojkou stáhl rozdíl na 38-34, dál už nešlo Tury zastavit. Dvakrát udeřili z brejků, po skvělém pohybu míče přidal trojku v utkání bezchybný forward Svoboda, který vzápětí skóroval ještě dvakrát, a do té doby tichý Slezák zavřel poločas trojkou v časovém presu na 54-41. Domácí tu dominovali zpod koše 36-16, z brejků 17-0 a přišli o jeden jediný míč!
 

Mocně pak vtrhli i do druhé půle a pick-and-rollovu kliniku završil dokonce trojkou ne právě typický distanční snajpr Číž, jehož šestky získané v následném brejku už posouvaly skore na 73-53. A dál nebylo co řešit.

Jen pětiztrátové Tury vedli Matěj Svoboda (18+7 doskoků a 5 asistencí), O´Brien (15+7 doskoků), Číž (12+6 asistencí) a Aiken (10), za hosty byli dvojciferní Pecka (19+11 doskoků) a Fait (12). Domácí trumfli soupeře zpod koše (56-34), z brejků (24-5), z druhých šancí (19-4), z trojek (11-7) i na doskoku (47-31, v útoku 14-7), navíc při 41 trefách z pole zapsali 35 asistencí.

Ke spádu utkání tentokrát vedle minima ztrát přispělo i jen 38 odpískaných faulů.

Antonín Pištěcký (kouč SLUNETA Ústí): „Dneska na hřišti byl jen jeden tým. Někteří naši klíčoví borci už od začátku táhli nohy a vůbec nevím, jak je tohle možné, protože jsme volna měli dostatek, ale asi se projevila únava z předchozích zápasů. Dělali jsme špatná rozhodnutí, byli jsme pomalejší, měli jsme méně energie, tohle vše bylo na hřišti vidět. Navíc když domácí kouč prostřídal, kdokoli přišel, byl schopný se plně zapojit do rozjetého rychlíku a výsledkem je tento bodový rozdíl. Nicméně nemyslím si, že je to teď věc, která by měla být z mojí strany hodnocená… Já chci v první řadě poblahopřát Luboši Růžičkovi, Lukáši Pivodovi a celému mančaftu k tomu, jakým způsobem tu sérii zvládli. Celá série byla férová, myslím, že až na dnešní zápas jsme viděli čtyři nějakým způsobem vyrovnaná utkání, kde se to přelívalo na jednu, nebo na druhou stranu, byť samozřejmě s větší silou na svitavské straně. Nechci to nějak okecávat, myslím, že při našem složení týmu a při rotaci hráčů to bylo asi maximum, na které jsme mohli dosáhnout. Můžeme se teď bavit, jestli jsme nemohli urvat jedno z těch úvodních utkání, ale to už je jen kdyby, na to se nehraje. Svitavští naprosto zaslouženě postupují.“

Lubomír Růžička (kouč DEKSTONE Tuři Svitavy): „Budu se opakovat, ale jsem rád za velmi férovou a basketbalovou sérii. Myslím, že si fanoušci přišli, jak ve Svitavách tak v Ústí, na své. K dnešnímu utkání asi to, že do poločasu to bylo ještě z naší strany kostrbaté, hlavně v obraně, protože jsme dostali 41 bodů a některé vyložené situace, na které jsme se připravovali, jsme neřešili dobře, leč nakopla nás do poločasu trojka s klaksonem Pavla Slezáka, která nás uklidnila. Druhý poločas se chytla lavička a jejích 63 bodů je výborný počin. Všichni kluci si zahráli, hráli se sebevědomím, hráli zodpovědně a za to jsem moc rád, protože jsme měli pouze 5 ztrát, což je na nás skvělé číslo, k tomu 35 asistencí a 14 útočných doskoků. To jsou všechny atributy, které vedly k tomu, že se zápas dohrával v exhibičním tempu. Jsem moc rád za vítězství i za plnou halu, kluci si zvedli sebevědomí. Teď musíme dobře odpočinout, dobře se připravit na dalšího soupeře, kterého ještě neznáme. Sérii budeme začínat doma, za což jsme rádi, a uvidíme, co přinesou zítřky.“

Filip Šmíd (křídlo SLUNETA Ústí): „My jsme věděli, že to bude těžká série, protože Svitavy byly druhé po nadstavbě a kvalitu mají. Všechny ty zápasy ale byly dobré, až na ten dnešní, který jsme nezvládli už i po fyzické stránce. Svitavy to dotáhly do vítězného konce a já jim gratuluju.“

Roman Marko (rozehrávač DEKSTONE Tuři Svitavy): „Myslím, že jsme v sérii byli o chlup lepší. První čtyři zápasy byly vyrovnané a mohlo to být vše úplně jinak. Měli jsme dobré úseky a naopak byly i šňůry, kdy jsme dostali 10 bodů v řadě. Pokud se nebudeme vyvarovávat špatných úseků, tak bychom mohli mít v semifinále problém. To je takový zdvižený prst, ale jinak jsme samozřejmě rádi, že jsme postoupili mezi čtyři nejlepší týmy, což pro tento menší klub je určitě pozitivní.“