Tuři Svitavy

77:78

23
15

41
32

62
53

BK ARMEX ENERGY Děčín

Hrdina Ježek odvrátil vyřazení!

Až 18 vteřin před koncem čtvrtého čtvrtfinálového duelu uchránil Tomáš Pomikálek dosud v sérii matný Děčín od konce sezony. Válečníci mohli za stavu 77-76 hrát až do koncové sirény, ale forward využil šance napadnout podkošové území, kde pak vyšrouboval svou otočku a z nebranitelně vysokého výskoku trefil snížení v sérii na 1-3, které se v mnohých úsecích zápasu už začalo vzdalovat do říše nereálna.

Severočeši o sobě poprvé v sérii přestali pochybovat a na řadě střel a řeči těla při nich to bylo znát. Ani dekagram pochybností nebyl cítit především z guarda Ježka, který sice minul všech pět dvojek, ale proměnil 4 životodárné trojky (ze 7 pokusů), z nichž tři doručil v kritickém čase utkání.
 

Když hosté ztráceli 6:30 do konce 69-62, udeřil „bezcharakterně“ ihned po vystřídání. Pak ho trojkou napodobil power forward Landa a Ježkova další trefa z oblouku už 4 minuty do konce rovnala skore na 73-73. A ta poslední – přes power forwarda Petwaye - už 1:46 do konce posílala hosty na 75-76. Podpis na svou famózní sekvenci dal Ježek ziskem z autového vhozu Svitav 2,5 vteřiny do konce, následujícímu po předchozím prodriblovaném útoku na potenciální výhru domácího playmakera Marka.

Zejména díky Ježkovi vyhráli Válečníci trojkovanou 10 ku 7, přičemž 8 jejich tref přišlo až ve druhé půli. Navíc na dvojciferný počet zásahů spotřebovali pouze 21 pokusů. Jen pro zajímavost – bylo to po tuctu utkání poprvé, co severní tým vsítil víc než 8 trojek. V pravý čas.

Zápas se přitom dlouho, vlastně až téměř do konce, vyvíjel pro domácí barvy (stále bez centra Roseboroa). Jenže Tuři, do půle tažení Markem (12 bodů díky trojkám 4/4), Slezákem (9) a Petwayem (7+5 doskoků), nedokázali kapitalizovat dílčí vedení 39-24 po 15 minutách k doražení soupeře, za posledních 5 minut poločasu dali jen 2 body a právě tady podali tonoucím hostům stéblo, jež pro ně mělo cenu zlata.  

Kameníci sice i po velkou část druhé půle zásluhou příspěvků mnohých drželi náskok kolem 10 bodů, když se často až přílíš snadno dostávali pod koš, ale stále chyběl rozhodný úder. Válečníkům se navíc rozjel do půle zcela tichý playmaker Šiška (bez bodu i střely a se 3 fauly za 7 minut), který nakonec nasbíral 9 bodů při dvou trojkách a také 5 asistencí, byť koncovka nepatřila k jeho silným okamžikům.

Děčín se vedle trojek prosazoval i z brejků, a byť páchal i ničivé ztráty (13 po 3 čtvrtinách, ale pak už jen 2) a musel přežít ničení Landy od Kerra dosazeného na pozici 4, stále mohl doufat ve svou šanci.
 

A drobně mu „pomáhal“ i druhý svitavský rozehrávač Smithson, který často hrál až příliš na sebe, bez efektu a jako by vystupoval z jinak týmového pojetí Turů, jež si jinak dovoluje svými ekvlibristickými koušky narušovat jen veterán Slezák.

Vedle Ježka byl druhým klíčovým střelcem vítězů Pomikálek (15), u domácích při porážce 77-78 šéfovali Slezák (15), Marko (14+9 doskoků, 6 asistencí, 3 zisky) a Kerr (11+9 doskoků). Tuři nic nevytěžili z převahy na útočném doskoku (11-5, body z druhých šancí 4-9) a horší byli z brejků (9-13).

Pavel Budínský (kouč BK ARMEX Děčín): „Skutečně jsem moc rád, že jsme vyhráli. Chtěl bych poděkovat svým klukům za to, že v situaci, kdy prohráváme v sérii 0-3 na zápasy, jsme v deficitu patnáct bodů a vypadá to, že máme mrtvou sezonu, jsme nakonec o bod vyhráli, dokázali se vzepřít osudu a odvezli si vítězství, které nás může malinko psychicky nakopnout. Není jednoduché udržet pracovní morálku, víru a odhodlání. Tohle bych chtěl vyzvednout. Řekli jsme si, že jestli máme ukončit sezonu, tak nás dnes odnesou na nosítkách, že musíme odevzdat všechno. Samozřejmě Svitavy jsou na koni, mají očividně trochu vyšší kvalitu, co se týká individuálních dovedností, k tomu se přidává i štěstí a um některých hráčů, jako třeba Romana Marka, který na začátku dával trojky i z velké vzdálenosti. My byli nejuvolněnější z celé série, bylo vidět, že kluci moc nekalkulují a že berou osud do svých rukou a štěstěna se k nám přiklonila. Snad je to i trochu spravedlivé, zápasy jsou skvělé, má to grády, má to skvělou sportovní úroveň, je to na férovku a jsem rád, že budeme hrát další zápas. Z kluků jsem cítil, že se „koučují sami“ - když jsem přišel o poločase do šatny, tak jsem takovou atmosféru v průběhu této série ještě nezažil. Bojovnou, odhodlanou, přestože jsme prohrávali o devět bodů. Taková panovala i po třetí čtvrtině, měli jsme pocit, že to můžeme zvrátit, vím, že ten poslední krok k ukončení série je vždycky nejtěžší. Jenom jsme se chtěli zklidnit, správně bránit, protože obrana je to, co nás může v sérii držet. V útoku asi Svitavy nepřestřílíme. Místy jsem se odhodlal přejít na hru bez rozehrávačů, zkusili jsme i tuhle variantu, na to jsem hráče připravil, že se to může stát a ať se toho nebojí.“

Lubomír Růžička (kouč DEKSTONE Tuři Svitavy): „Momentem utkání bylo, když jsme vedli o patnáct bodů ve druhé čtvrtině, a místo toho, abychom tu šňůru natáhli na dvacet do poločasu, protože Děčín v tu chvíli byl bez jediného rozehrávače na hřišti, tak jsme mu dovolili, aby se dostal na nějakých devět, kdy se to tahalo bod za bod. Co rozhodlo? Asi to, že první tři čtyři minuty čtvrté čtvrtiny Děčín trefil nějaké střely, na naši stranu se vkradla myšlenka, že bychom ten zápas mohli ztratit a potom jsme hráli se strachem - za posledních pět minut jsme dali jenom čtyři body, z tohoto jednu šťastnou střelu o desku. V poslední čtvrtině jsme trochu selhali. Série se přesouvá do Děčína, my vedeme 3-1, před sérií bychom to brali všemi deseti. Prohra mrzí, ale do Děčína pojedeme s chladnými hlavami a naším taktickým plánem, musíme se na pátý zápas dobře připravit, zregenerovat a pokusit se tam znovu vyhrát. Statistiky v basketu občas hovoří, ale nepřikládám jim úplně velkou váhu, spíše jsem viděl mimostatistické věci. Neutrální míče, které jsme v předchozích zápasech získávali, jsme tentokrát v některých situacích neměli a Děčín potom třeba dal jednoduchý koš. To nenajdete ve statistikách, ale jsou to ty takzvané „special things“ (speciální faktory). My jsme za stavu plus patnáct měli čtyři otevřené trojky, a kdybychom dvě proměnili... Smutné je, že jsme za prvních pět minut čtvrté čtvrtiny dostali patnáct bodů a některé situace jsme vyřešili špatně.“