Už dnes zamíří na první obhlídku lokace svého nového týmu. Po šesti sezonách ve Španělsku, rozdělených mezi čtyři různé kluby, zakotví poprvé na Apeninském poloostrově, kde bude ve Schiu hájit barvy italských šampionek a třetího celku letošní Euroligy. Teď už jako dvojnásobná Basketbalistka roku.
Své druhé trofeje, již pozvedla v sobotu v prostorech Trojského zámku v Praze, si váží o poznání víc než té loňské premiérové, neboť ji získala po velmi složité sezoně. Ani se to nepoznalo na jejích číslech, protože v Salamance průměry 8,1 bodu a 4,4 doskoku za 19 minut v 17 zápasech Euroligy a obdobné cifry v 32 duelech španělské ligy nemohly být brány za špatné.
Pětadvacetiletou pivotku Julii Reisingerovou však celou sezonu omezovalo zranění paty, které ji připravilo i o červnový EuroBasket. A možná by její dokonalé zdraví pomohlo i Salamance výš než ke čtvrtfinále Euroligy, kde jí vystavil stopku pražský USK, nebo dál než ke stříbru v domácí soutěži, kde její tým předčila Valencie.
Julie, překvapil vás zisk letošní trofeje pro Basketbalistku roku?
Tenhle rok asi jo. Myslím, že jsem měla lepší sezony, teď bylo spoustu holek, které hrály mnohem líp než já, odehrály skvělé sezony a určitě si to zasloužily. Ale jsem ráda, je to takový bod, že si říkáte, že to stálo aspoň za tohle, je to chtíč, který mě bude hnát trochu dál. Řeknu si - Dobrý, jedna sezona je u konce, jedeme na další a už to bude lepší.
Sehrálo roli, že při hlasování nemohl už být zohledněn nedávný EuroBasket?
Nevím, jestli to hrálo velkou roli, nebo ne. Na EuroBasketu bylo spousta holek, o kterých se tady bohužel ani nemluvilo. Je nás hrozně moc, v českém basketu je momentálně hodně šikovných holek, takže vybrat tři není úplně nejjednodušší. Je třeba oceňovat aspoň nějaké tři, jsem ráda, že to klaplo do trojky. Přeci jen je to docela překvapení.
Kdo by byl vaším číslem jedna?
To si nechám pro sebe. Mám spoustu čísel jedna, musela bych to hodnotit asi jinak, jak herně, tak osobně, i pomocí pro tým. Mám spoustu jedniček a myslím, že všech dvanáct holek, které byly na EuroBasketu, byly skvělé. Co předvedly, bylo neuvěřitelné, jsem na holky pyšná, krásně se na to koukalo. A moc mě mrzí, že jsem tam nebyla.
Jak hodnotíte celou sezonu?
Byla těžká. Velmi těžká. Komplikovaná po zdravotní i výkonnostní stránce, což jde ruku v ruce. Jakmile se trošku začala objevovat zranění, tak šly výkony dolů, člověk už se potom nesoustředí naplno a řeší jiné věci. Ani cíle, které jsme si s týmem daly, jsme nesplnily tak, jak bychom si přály. Ale i z těžkých věcí se člověk může něco naučit.
Jak to vypadá se zraněním paty?
Už je to mnohem lepší, ale nakonec jsem musela projít jednou operací. Už se cítím mnohem líp, těším se na začátek nové sezony, těším se, až odstartujeme a přidám se do pětkového basketbalu, protože samotnou už mě to nebaví. Byla to dlouhá a bolavá cesta, tak se těším, až to bude dobrý.
Co očekáváte od nového angažmá ve Schiu?
Je to skvělé, těším se. Je tam podobný charakter lidí, myslím, že mi to zase padne k srdci jako Španělsko, těším se moc na něco nového, mít změnu je vždycky fajn. Jdu do týmu, který má hodně vysoké ambice, takže se těším i na tlak, jestli dokážeme dokázat, co si klub i hráčky přejí. Snad se zase dostaneme do Final Four Euroligy, jako to tým dokázal letos.
Generální manažer Paolo De Angelis ocenil, že konečně budete sypat body za Schio, ne proti němu. Potěšil vás?
Mluvila jsem s trenérem i vedením klubu, víceméně skoro s každým, s kým jsem mohla mluvit. Je pravda, že mám takový hezký, příjemný rodinný pocit, ani nevím proč, vlastně je vůbec neznám, ale mám pocit, že by to mohlo být skvělé. Říkali, že jsou rádi, že už nebudu proti, ale s nimi, ale neřekla bych, že jsem jim dělala velké divočiny.
A míříte do dalšího super klubu...
Myslím, že to je ideální. Musím říct, že po téhle sezoně jsem vůbec nečekala, že bych se mohla dostat do klubu jako je Schio, nebo do podobných týmů, které jsou takhle na vrcholu. Jsem moc ráda, že to takhle vyšlo, že mi trenér Schia důvěřuje a chce zkusit další sezonu se mnou. Doufám, že nikoho nezklamu a přijedu co nejlíp připravená. Dělám pro to všechno, věřím, že dokážeme spoustu věcí.
Narušíte euroligovou dominanci tureckých týmů?
Myslím, že Schio udělalo vynikající tým na tuhle sezonu, snaží se udržet svoje italské hráčky z minulé sezony, což je na týmu hrozně znát. Je vidět, že základ týmu zůstává, potom doplňují jen hráčky, které jim chybí. Na příští rok máme jen čtyři nové, což jsou jen čtyři cizinky, které nakoupili. To je pro ně hrozně výhodné, díky tomu bychom se mohly postavit tureckým týmům, u kterých je obnova hráček neuvěřitelná. Ekonomicky jsou na tom trochu jinak než jiné evropské týmy.
Budete v pořádku na začátek přípravy a sezony?
Myslím, že co teď trénujeme a co mí trenéři, fyzioterapeuti a lékaři, kteří mě mají pod dohledem, říkají, tak proces je velmi dobrý a myslím, že na začátku přípravy se budu moct úplně v klidu zapojit s týmem a začít pětkový basket, na což se těším. Zatím to jde podle plánu a ještě nad plánem.
Jaké důvody vás vlastně dovedly ke změně ligy?
Asi ta poslední sezona. Ve Španělsku bych asi zůstala napořád, byla jsem tam hrozně spokojená a velmi šťastná, když tam člověk najde půlku rodiny, tak je to fajn. Ale tahle sezona byla fakt těžká, asi bylo třeba něco změnit a zkusit něco nového. Nechci říkat, že sezona byla zklamání, ale měla jsem pocit, že takhle pokračovat nechci, že chci zkusit něco nového.
Nebyla jste spokojena s tím, jak k vám klub při vašem zranění přistupoval?
Asi celkově řešení mého zranění nebylo takové, jaké jsem si představovala. Ne jen ze strany klubu, nebo z mé, myslím, že obě strany v tom trošku mají prsty. Zklamání na konci bylo ale moc velké a myslím, že si zasloužím vyzkoušet něco nového. Uvidím, jaké pocity mi to přinese.
Prožívala jste jako divačka hodně celý EuroBasket?
Velice. Na jednu stranu víte, že i kdybych tam byla nebo to zkusila a odjela tam, vím, že moje výkony by nebyly adekvátní a možná bych si ještě víc ublížila. Ale je pravda, že když už to pak v televizi vidíte, vidíte, jak si to holky užívají, tak to strašně mrzí. Chtěla jsem si to užívat s nimi, bohužel to nedopadlo a nešlo, ale věřím, že jsme na dobré cestě a že bychom to v dalších letech mohly zvládnout.