I nádherný sport umí být krutý. A plus pro budoucnost?

I přes zjevné a těžké zklamání, které s celým týmem musel překonávat, byl první pivot lvů Ondřej Balvín schopen věcné a detailní analýzy nakonec hořkosladkého českého večera, byť v době tiskové konference po těsně ztracené bitvě s Řeky ještě o důležitém vítězství Britů v Nizozemsku, jež národní tým posunulo na další EuroBasket, nebylo jasno.  

„Oba týmy si dnes zasloužily vyhrát. Byla to bitva, kterou rozhodly malé detaily. Fanoušci byli úžasní a my jsme odvedli to nejlepší, co jsme mohli. Když prohrajete v prodloužení, jde pak o maličkosti, hlavně naše ztráty, kterých bylo moc. Basketbal je nádherný sport, ale někdy umí být opravdu krutý,” podotkl 217 čísel vysoký obr.

Ondřeji, byla to dnes ta pravá bitva se vším všudy?
Pro fanoušky v aréně a diváky u televizí to muselo být super, bohužel se špatným koncem pro nás. Doufám, že si aspoň užili skvělý zápas. Mě samozřejmě mrzí, že jsme to nedotáhli do úspěšného konce.

Vám se nepovedl i vstup do utkání s propadem až na minus 16 bodů. Projevila se tam tvrdá a nesmlouvavá obrana Řeků?
To si nemyslím. My jsme tam nebyli koordinovaní v útoku, někdy jsme měli příliš rychlé střely a nevyhověli jsme si dobře v postupném útoku. To je potíží těchto oken, kdy není dost času na přípravu, k tomu hrajete systémy, které nehrajete v klubu, hrajete s jinými hráči a tyto situace z toho vyplývají. Na začátku byl problém spíš v obraně, kterou jsme nezvládali. A právě obrana je důležitější.

Pak se vám ale povedl skvělý návrat s dokonce vyhraným poločasem. Co se podařilo zlepšit?
Na chvilku jsme se tam uklidnili, protože to bylo potřeba. A začali jsme hrát podle pravidel, která jsme měli nastavená. Opravdu to není jednoduché najednou přepnout mezi klubem a nároďákem, když jste na něco v sezoně zyvklí. Pak se stávají tyhle chyby. My si postupně víc ve hře vyhověli, přitvrdili jsme v obraně a vyrovnali jsme úroveň agresivity, kterou se snažili určovat Řekové. Od té doby jsme se zlepšovali, proměnili jsme nějaké střely a dostali jsme se do herní pohody.

Cítíli jste nějakou křivdu kvůli posuzování faulů?
Můžeme se o tom bavit, ale my jsme měli o čtyři víc, což není tolik. Ano, jsou situace, kdy třeba Papagiannis dává v závěru limitu na útok loktem mému spoluhráči, což neodpískali, ale ve výsledku jsme si to prohráli sami. Nejde to za rozhodčími.

Jak moc vás srazil závěr základní hrací doby, kde jste už sahli po výhře?
Je to součást basketu, to už se stalo každému z nás. Můžeme řešit, jestli to šlo vyřešit líp a šlo tam udělat za vedení o tři faul za dvě šestky, ale basket je teď nastavený tak, že takový faul může být posouzený i jako nesportovní. Jistě, ideální je obyčejný faul, ale nemůžete riskovat, že jim darujete šanci na vyrovnání. Ta vyrovnávací trojka byla nakonec těžká, dobře bráněná. My se před tím bavili o tom, že Tolilopoulos není zase takový střelec, ale tohle reprezentační zápasy přinášejí, že se vám někdo zblázní a dnes to byl on.   

Na zápas do Pardubic dorazilo přes 6000 fanoušků, které jste sám na konci hecoval. Ceníte si takové návštěvy?
Patří jim velký dík. Vytvořili skvělou atmosféru. Postupem let jsme dokázali, že jsme sportem, na který můžeme být hrdí a na který se lidi rádi dívají. A doufám, že to je trend, který bude pokračovat i po nástupu mladší generace. A fanoušci si budou dál nacházet cestu k tomuhle nádhernému sportu.   

Je dalším z plusů utkání třeba to, že jste se do něj začali vracet i s Tomášem Satoranským na lavičce, nebo to, jaké střely si bral a proměňoval odvážný snajpr Richard Bálint?
Pro mě v těchto oknech není rozhodující, jaké jméno je na hřišti, ale to, kdo jak chce bojovat. A pokud jde o Ríšu, dnes mu to padalo, tak proč ne. Na druhé straně to nepadalo Vojtovi (Hrubanovi) nebo Jardovi (Bohačíkovi), ale máme díky lavičce širší rotaci a někdo se prostě chytne a někdo ne. Není to o jednom hráči, je to o bojovnosti. Kluci z lavičky tam pomohli udat tón zápasu a byli důležitou součástí zápasu. Pokud mám tedy najít něco pozitivního, tak je to to, že máme mladé kluky, kteří získávají tyhle zkušenosti, když to řeknu neslušněji, začínají jim „růst koule”, a to je jedině plus pro budoucnost českého nároďáku.