Hledač rovnováhy a učitel chce vrátit Santiago do ACB

Všude dobře, v Evropě a zejména ve Španělsku nejlépe, i když existují i výjimky. Tímhle kompasem se poslední roky řídí reprezentační centr Ondřej Balvín, který se na starý kontinent vrátil už podruhé z asijských štací.

Nejdřív z Japonska do Lotyšska a naposledy z Číny do Španělska, kde už to dobře zná. Od prosince je jeho chlebodárcem druholigové Obardoiro ze Santiaga de Compostela, což je ale klub s dlouholetou působností v elitní lize ACB, kam se opět hodlá vrátit. Možná i s českým dlouhánem.

Ondřeji, kolega Ondřej Husták se zmínil, že sloužíte na aktuálním soustředění národního týmu jako učitel mladých pivotů. Jak vám to v této roli jde?
Spíš mě poprosil Diego (kouč Ocampo), abych s nimi udělal nějaké individuální tréninky, což jsme spolu v úterý taky zvládli. Nebylo to nic velkého, jen věci, které vycházejí z našeho systému hry.

Váš páteční soupeř Řecko přijede silné, se spoustou euroligistů na soupisce. Co od domácí bitvy čekáte?
Na jednu stranu přijedou v této sestavě, ale v podobné situaci jsme u nich prohráli o osm bodů, takže s nimi můžeme hrát. Navíc hrajeme doma, oni jsou bez rozehrávačů Sloukase (a Walkupa), což je pro ně velké oslabení. Bude to zase bojovný basket a kolikrát to ani není o tom, kdo je basketbalovější. Je to právě o tom, kdo to chce víc, a věřím, že doma to dokážeme vyhrát.

Existuje i varianta postupu při dvou porážkách v posledním okně, jak k němu vlastně přistupujete?
Naše mentalita není, že můžeme prohrát, jsme nastavení, že chceme vyhrát a v pátek to dotáhnout k postupu (k tomu by došlo v případě páteční výhry a souběžné porážky Nizozemska doma s Velkou Británií). Máme to ve vlastních rukou, tak jsme nastavení a nepřipouštíme si jinou variantu.

Řekové mají vysokou sestavu včetně pivota Papagiannise, který měří stejně jako vy 217 čísel. Jak se na tyto souboje těšíte?
Už jsem proti němu hrál, není to nic speciálního. Už jsme se „mlátili” v řadě zápasů a není to pro mě nic nového.

Všechny zápasy Řeků v kvalifikaci se odbývaly na nízké skore kolem 70 bodů na obou stranách. Klade kouč Spanoulis velký důraz hlavně na obranu?
Může to tak být. Druhá věc je, že tým má na přípravu necelý týden, a když se tomu kouč snaží dát hlavu a patu, není to kolikrát tolik o obraně jako třeba o tom proměnit střely. Mnohdy mají týmy v těchto zápasech i spoustu ztrát, což je způsobené tím, že spolu nejsou dost dlouho.  

Máte po Číně nové angažmá ve španělském Santiagu, jak se zrodilo?
Ze Santiaga o mě projevili zájem hned po tom, co jsem skončil v Číně. Hráčský agent David Carro, který spolupracuje s Phillipem Parunem (zastupuje Ondřeje Balvína) a má na starosti Španělsko, mi o zájmu klubu dal vědět. Já to nejdřív pustil z hlavy, přece jen šlo o druhou ligu, ale když jsme se o tom víc bavili, tak to začalo dávat smysl. Je to tým, který, chce postoupit do ACB, spoustu let tam působil. Já si ještě mohl počkat až po tomhle kvalifikačním okně, protože basketbalový trh se od půlky prosince víc otevřel a hodně týmů teď mění hráče, ale ta nabídka byla velmi konkrétní a výborná, takže by se těžko odmítala. A když jsem se bavil s trenérem i některými hráči, chtěl jsem do toho jít.

Jste jedním z top skórerů týmu s 12 body na utkání. Dá se říct, že se vám zatím daří?
Po počátečních bolestech, kdy jsme chytili blbou šňůru a až na jeden zápas proti týmu Davida Jelínka (Betis Sevilla) jsme v prosinci nic nevyhráli, se to postupně zlepšovalo. Bylo to hodně dané výměnou asi čtyř nebo pěti háčů, když jsem přicházel i já. Dva jsme byli podepsaní nově, jeden se vracel po osmiměsíčním zranění, další dva kluci se zranili, a to nás stálo některé výhry. Pod novým trenérem Felixem Alonsem jsem chytil lepší rytmus. Byla to otázka toho, abych si zase zvykl na jiný basket, přece jen ten španělský je trochu specifičtější. A pak už to šlo nahoru.

Jste rád zpátky ve Španělsku, kde jste strávil velkou část profesionální kariéry?
Španělsko miluju. Je to nádherná země se skvělým jídlem, lidmi i počasím. Vždycky jsme tam chtěl zůstat, ale reálně ta finanční situace mimo čtyř pěti klubů není tak smysluplná, a když máte nabídky z Asie, kde vám platí mnohonásobně víc, tak člověk na to musí koukat i z tohohle pohledu. Mohl jsem tak bez problémů zůstat celou kariéru ve Španělsku, ale musím taky najít rovnováhu, která mi bude vyhovovat.

Aktuálně jste ve druhé lize sedmí, je postup stále reálný?
Ano je. Ve druhé lize to funguje tak, že vítěz základní části postupuje do ACB automaticky, dalších osm týmů pak hraje play-off a pro čtyři nejlepší je FINAL 4. Je to tedy hodně otveřené a my se chystáme na závěrečnou fázi, abychom byli vyladění na to zabojovat o postup. Tým na to postavený máme. Po pravdě druhá liga je skoro stejná jako ACB, je tam šest týmů, které chtějí postoupit, když nedávno hrály ACB, navíc se soutěž vrací ke kvaitě z období před rokem 2008, kdy Evropu zasáhla finanční krize, a kdy tehdy patřila mezi šest nejlepších lig v Evropě. Je to otázka dvou tří let, kdy chytne opět renomé, které mívala, a které už podle mě nyní zase má. Jen to není vidět na tom trhu. Jinak i finančně by klub na ACB měl, hrál ji ještě loni a působil v ní snad čtrnáct let v řadě. Máme silného sponzora, autobusovou společnost Monbus, která patří našemu prezidentovi, finance jsou tak zajištěné bez problémů.