Toho videa se bojím. Ale závěr? To nejlepší ze mě

V polovině února skočil tenhle dvacetiletý mladík rovnýma nohama do role prvního rozehrávače Válečníků. V klíčové fázi sezony se tak sžívá s čím dál důležitější pozicí v týmu. A soudě dle hvězdného úseku posledních deseti minut sobotního super mače s Pískem mu to jde stále líp, neboť právě tady zažil Tadeáš Slowiak svou nejlepší sekvenci této sezony.

Tadeáši, měl jste uvnitř burácející domácí haly v závěru utkání se Sršni pocit, že může při vašem mocném finiši spadnout?
Jo, bylo to neskutečné hrát v takové atmosféře. Možná ještě víc jsem to vnímal v loňském play-off, když Mates Svoboda dal doma vítěznou trojku proti Brnu. Tam to na mě dolehlo ještě trošku víc. Zrovna jsem stál někde na půlce a hluková odezva na tu trojku byla taková rána, že mi snad zalehly i uši. Hrozný výbuch! Teď s Pískem, jak jsem byl v tom zápase, jsem nevnímal tu hlasitost tolik a dalo se na to zvyknout, ale fanoušci nás hnali neskutečně dopředu a vytvořili skvělou atmosféru. Jsou to pro mě strašně silné zážitky, že člověk může v české lize hrát před takovou kulisou. Tohle je specifikum „Maroldovky”, v řadě hal jako v Opavě může být podobná atmosféra, ale nemá to takové grády jako tady.

Zejména v koncovce prodloužení už vám bylo mnohem líp, ale jak jste se cítili po první čtvrtině prohrané nebývalým poměrem 25-43? Jak se vám taková pohroma mohla doma přihodit?
Já si říkal to samé. Ještě jsem tu čtvrtinu neviděl, asi nás to čeká celý tým odkoukat ji na videu a trochu se toho bojím. Nedokážu teď říct, jestli to bylo skvělou hrou Sršňů, nebo naší mizernou obranou. Asi se to nějak spojilo, ale dostat 43 bodů je strašně moc. To se nemůže opakovat, jestli chceme být v závěrečné části sezony úspěšní.

Údiv ještě narostl při vědomí pětičlenného oslabení soupeře. Jakékoli podcenění Písku můžete vyloučit?
To bych neřekl, že tam bylo. My jsme po předchozích zápasech s nimi věděli, co nás čeká. Oni mají neskutečný potenciál, jak se v útoku hledají, před tím musím fakt smeknout. A bránit to je náročné. Každý z té pětky může být nebezpečný a může dát koš. Myslím, že v té první čtvrtině hrála roli hlavně naše nedůslednost v obraně. U spousty míčů jsme byli o krok později, což znamenalo laciné body pro soupeře. Oni se tím dostali do laufu, že pak trefovali i těžší střely, ale odvíjelo se to od naší obrany, která musí být agresivnější a důslednejší. A to, že se Písek až příliš snadno dostával pod náš koš, bylo dané nedodržením plánu. Když jsme přebrali clonu, nebyli jsme jako guardi dost agresivní v souboji s pivotem a nevytvářeli jsme ani tlak na míč, takže si pod koš jednoduše přihrávali.

Jaká změna pak nastala od druhé čtvrtiny, v níž jste dostali jen 17 bodů? A ve třetí už to bylo pouze 15...
V té druhé jsme pořád hledali odpověď na hru soupeře, ale všichni v hale cítili, že se něco musí změnit. Přitvrdili jsme, a když jsme v první čtvrtině dostali zpod koše asi dvacet bodů, tak ve druhé už jen šest. A to byl hlavní klíč, ať nás radši přestřelují těžkými střelami z dálky, než aby si chodili do „bedny”, jak se jim zachce.
 

Jak hlučno bylo v poločase v šatně?
Asi by každý čekal, že přišla patnáctiminutová brutální sprcha nadávek a podobně, ale trenér nám řekl, co jsme všichni věděli, že musíme změnit. Samozřejmě nám vyčetl to špatné, byl důrazný a my jasně pochopili, co nám chtěl předat. A trochu nás tím nastartoval.

Už ke konci poločasu, ale i dál vás ohromně podržely trojky, což je u vás od začátku března určitá novinka. Už s Nymburkem jste jich dali spoustu, teď jich bylo dokonce 21. Budete i díky příchodu Jadena Edwardse a návratu Isaaca Davidsona výrazně větší trojkovou hrozbou?
Asi na tom nechceme zakládat hru, abysme spoléhali jen na trojky, ale samozřejmě s příchodem Jadena a návratem Isaaca ze zranění je to další opce našeho útoku, kterou můžeme přidat. Pořád ale musíme těžit hlavně ze hry pivotů a hledat naše silné stránky, což na druhé straně u Jadena, Isaaca nebo Fíly Kroutily trojky jsou.

Naskočila trojková zbraň v sezoně v pravý čas?
Určitě. I tím, jak na FINAL 8 poháru vypadl AJ (Walton), potřebovali jsme v útoku přijít na nové věci, které nám budou fungovat. A objevilo se tohle - že dáváme víc trojek.

Těch 21 trojek, navíc ze 48 pokusů, což už prakticky kopíruje Opavu, vás nezaskočilo?
To rozhodně ano. V tom zápase jsem vnímal, že na začátku jsme dali asi tři trojky za sebou a při závěrečné jízdě nám tam padlo prakticky vše, co jsme vystřelili. Nevěděl jsem ale, že to bylo tolik. Ve druhé a třetí čtvrtině nám to procento trochu odešlo, ale nakonec se to nastřádalo.   

A vašich 21 zásahů je nejen rekordem ligy v této sezoně, ale i sdílené maximum NBL od roku 1998, od kdy jsou dostupné statistiky. Co na to říkáte, že jste to dokázali vy jako ne právě trojkami proslulý tým?
(směje se) Možná škoda, že tam ještě jedna navíc nepadla. Samozřejmě je to fajn, ale během zápasu to určitě nikdo nevnímal, kolik to je. A nevěděli jsme to ani po jeho skončení.

Vy jste po zranění Waltona převzal roli prvního rozehrávače v základní pětce, jak jste se s touto situací v klíčové fázi celé sezony zatím sžil?
Je to velká změna. Najednou je to jiná role, ale mám skvělou dopomoc jak v Lukáši Feštrovi, který mě mentoruje na hřišti i mimo. Hodně se mnou mluví a jsem hrozně rád za jeho příchod, který byl prospěšný pro obě strany. A vedle toho Jordan Ogundiran, ač není čistý rozehrávač, předvádí neskutečné výkony. Ta rozehra se rozložila a já jsem rád za tuhle příležitost, ze které se snažím vytěžit maximum.

Díky 13 bodům a 7 asistencím jste měl proti Písku podle všeho nejlepší zápas od převzetí nové role. Berete to tak?
Neřekl bych celý zápas, protože tři čtvrtiny jsem se hodně hledal, ale ten závěr se povedl i mně nejlíp, jak mohl. To byla ode mě nejlepší část zápasu, jakou jsem zatím v Děčíně zahrál.   

A mimochodem, v tak hektickém zápase mít 7 asistencí na dvě ztráty taky není špatné, ne?
Právě. Pár zápasů po tom, co vypadl AJ, jsme se s tím trochu trápili, ztrát bylo hodně. Teď se snažíme to omezovat a pro mě je důležité jich mít málo, aby to nesráželo naši hru dolů.

Jak jste jako první rozehrávač zvládl 22 minut v posledním střetu s Nymburkem a jeho top obranou Ligy mistrů?
Je to nesmírně náročné. Oni se točí po krátkých úsecích, neustále utahují v obraně šrouby a hrají celoplošný presink. Byla to tak zkouška ohněm, protože mají vynikající obránce. A tou širokou sestavou nás ke konci trochu utavili a tím udělali rozhodující náskok. Měli těch sil o něco víc.

Máte pocit, že v NBL, kde se nepřipouští tak agresivní obrana jako na mezinárodní scéně, z té agrese Nymburk přece jen trochu upouští?
Trochu asi jo. Myslím, že tu intenzitu dokážou vyšponovat v Lize mistrů ještě o něco víc. Zároveň ten zápas s námi měl grády a bylo to hodne fyzické. A taky proti nim nestojím v Lize mistrů. Nicméně když se na to člověk někdy dívá, tak tam jsou schopní vytvořit ještě větší tlak.

Jak před posledním zápasem nadstavby na pražské Folimance vidíte šanci na páté místo při horších vzájemných zápasech s Ústím, které míří do Brna a aktuálně má stejnou celkovou bilanci jako vy? A jak se tváříte na možné repete loňského čtvrtfinále s Brnem?
Pro nás je klíčové to v sobotu v Praze zvládnout a nechceme vyloženě koukat na to, jak dopadne Ústí. Jeho výsledek už není v našich rukou. Už jsme v týmu řešili, že ve čtvrtfinále můžeme narazit na kohokoli a ta série bude napínavá tak či tak.

Nespekulujete tedy, zda jít na kompletní Brno, nebo na nejspíš nekompletní Sršně na zimním stadionu v Písku.
Přesně tak. Uděláme maximum pro výhru na USK, a jestli to dopadne pátým, nebo šestým místem, už není na nás. Už jsem v jednom rozhovoru řekl, že série s Pískem by mohla být strašně zajímavá díky tomu přesunu na zimák, kde by mohla být neskutečná atmosféra. Ale basketově tam není slabší, nebo silnější soupeř. Liga je tak vyrovnaná, že to bude zajímavé s kýmkoli.