Má jít česko-slovenské FINAL 8 i za rok 2025?

Louda Auto FINAL 8 Česko-slovenského poháru mužů je už týden minulostí, přesto neuškodí se na něj podívat ještě jednou z většího odstupu.

Server NBL.Basketball proto požádal čtyři hráče českých účastníků, tedy Martina Kříže z vítězného Nymburka, Františka Fuxu z třetího USK Praha, Tomáše Pomikálka ze čtvrtého Děčína a Lukáše Feštra ze sedmého Olomoucka, aby se vyjádřili ke třem tématům, která z různých úhlů zrecenzují premiéru „federálního” FINAL 8.

Díky šéfredaktorovi portálu slovenské ligy Miškovi Duchovičovi se podařilo získat také ohlasy ze slovenské strany, které poskytli trenér stříbrných Levic Michal Madzin, kouč pátého Svitu Lukáš Varga, lodivod šestého Komárna Ivan Djordjevič a kormidelník osmé Handlové Nenad Miloševič, který po vynuceném odchodu čtyř zahraničních opor těsně před turnajem musel celé FINAL 8 absolvovat jen s osmi hráči.

Jaká to byla po čase zkušenost s větší oficiální konfrontací a zároveň se spojením českého a slovenského basketbalu na nejvyšší úrovni v mužích?

KŘÍŽ: „Po delší době to byla zase nějaká změna. Myslím, že formát FINAL 8 se čtyřmi českými a čtyřmi slovenskými týmy byl příjemným zpestřením jak pro hráče, tak pro fanoušky. Jediná náročnější součást turnaje byla, že se hrály tři zápasy ve třech dnech, na což nejsme zvyklí.”

POMIKÁLEK: „Samozřejmě jsme asi měli vyšší cíle, takže u mě trosku převažují hořké pocity, ale bylo příjemné si zahrát i proti jinému týmu než s celky z české ligy a celkově poměřit síly mezi sousedními státy.”

FUXA: „V první řadě jsme rádi, že se taková akce jako FINAL 8 uspořádala, bylo zajímavé po dlouhé době vidět konfrontaci předních ligových týmů z obou zemí, a i když před turnajem byly slovenské týmy lehce podceňovány, tak musím říct, že svou kvalitu mají a předvedly velice zajímavé výkony. Za nás jsou pocity z turnaje zkrášleny tím úspěchem. Ne každý týden se vyhrávají trofeje za druhé nebo třetí místo, tento dvojitý úspěch tak bereme všema deseti a jsme rádi, že jsme dokázali splnit některý z našich cílů pro tuto sezonu.”

FEŠTR: „Zkušenost do budoucna to byla určitě super. Opět musím zopakovat, že si moc vážím toho, že jsme se na turnaj dostali. Je lepší si zahrát s týmy i z jiné země, než hrát čtyřikrát nebo ještě častěji se stejnými soupeři. My to teď zažíváme v nadstavbové skupině A2, kde už je to občas trochu na hlavu.”

MADZIN: „Pro nás to byla velmi vítaná konfrontace s českými soupeři na soutěžní úrovni. V každém zápase se hrálo o všechno. Mohli jsme si porovnat jiný styl, kterým se česká liga hraje. Za mě fyzičnost, které jsme čelili, je mírně odlišná od slovenské ligy. Je to další bonus tohoto turnaje, že jsme odehráli tři zápasy s třemi českými soupeři a vyzkoušeli si konfrontaci na top úrovni. Přijeli jsme do Prahy, abysme si zahráli s Nymburkem v jako by vysněném finále a těší nás, že se to stalo. Vždy říkám, že je lepší poslední zápas vyhrát, abysme si to opravdu užili, ale máme v rukou Slovenský pohár a za sebou extrémně těžký finálový zápas, který nám může pomoct do budoucna. Myslím, že vyvrcholení bylo hodné finále a celého FINAL 8. K tomu přidám krásnou diváckou kulisu a obrovskou podporu našich fanoušků po celé tři dny.”

VARGA: „Je to velká věc, že jsme skončili na pátém místě a jako druhý najlepší tým Slovenska. Radovali jsme se, máme v rukou trofej. Jsem velmi rád, že kluci byli motivovaní a disciplinovaní po celý turnaj, bojovali jsme ako jeden muž a výsledek se dostavil. V danou chvíli to byl náš nejlepší moment sezony.”

MILOŠEVIČ: „Je třeba říct, že moji chlapci šli na hranici svých možností a svého zdraví. Bojovali i za jméno slovenského basketbalu, za klub a za sebe, za což jim patří velký dík. Zaslouží si maximálnu úctu a respekt za to, co předvedli v průběhu těch tří dnů. Turnaj vnímám jako dobrou spolupráci a posun ve vzájemné komunikaci, vzdělávání a zlepšování podmínek pro mládež, ale i pro profesionální kluby.”

DJORDJEVIČ: „Pozitivem je, jak jsme se na FINAL 8 prezentovali. Je skvělé zorganizovat takovou akci po tolika letech. Já i moji hráči jsme hrdí na to, že jsme mohli reprezentovat náš klub na takovém turnaji.”

Za rok by se FINAL 8 mělo zopakovat na Slovensku, ale co budoucnost - byl byste pro či proti, aby se založilo na novou tradici a turnaj se i dál konal pravidelně každý rok?

KŘÍŽ: „Tuto informaci jsem se dozvěděl až po skončeni turnaje, ale určitě je fér, aby i slovenské týmy měly možnost hrát před svými fanoušky na Slovensku, takže uvidíme, jaký bude další ročník v Bratislavě, a jestli bude pokračování ve stejném formátu, nebo se turnaj třeba o den prodlouží, aby byla možnost zregenerovat treba před zápasy posledního dne o umístění.”

POMIKÁLEK: „Říkal jsem, ze při příležitosti výročí sta let basketbalu je to velice dobrý nápad a samozřejmě mi dává smysl hrát i příští rok na Slovensku. Jestli by to mělo pokračovat i dál, je už asi otázka na více pověřené.”

FUXA: „Nechci mluvit za celý tým, ale já jsem rád, že se taková akce zorganizovala a k tomu stoletému výročí to patřilo. Pokud jde o další budoucnost česko-slovenského soupeření, já bych uvítal jakoukoli další konfrontaci s jiným týmem než s tou jedenáctkou z naší ligy. Je to zpestření a za každou takovou možnost jsme rádi. Ten formát má zajímavý potenciál a ukáže, v jaké formě se jednotlivé týmy uprostřed sezony nacházejí. A po stránce franouškovské to má tu výhodu, že lze vidět svůj tým ve třech utkáních za tři dny, což se v ligové sezoně nikdy nepoštěstí.”

FEŠTR: „Bylo by fajn, kdyby se takhle hrálo klidně každý rok. Spojit čtyři týmy ze Slovenska a čtyři od nás. Bylo by to příjemné zpestření, nejen pro hráče, ale i pro fanoušky.”

VARGA: „Takový typ turnaje je vzrušující a doufám, že v budoucnu bude pokračovat.”

Jaké jsou plusy a minusy takového turnaje?

KŘÍŽ: „Mezi plusy bych zařadil konfrontaci s týmy ze slovenské ligy. Mezi minusy asi tu náročnost turnaje se třemi zápasy ve třech dnech.”

POMIKÁLEK: „Tak my jsme například odehráli poslední zápas před FINAL 8 v neděli, pak měli dva dny na to se dat do kupy a potom nás jako každého čekaly tři zápasy ve třech dnech. Za mě super si vyzkoušet tak náročný program. Jinak já opět nejsem ten, kdo by tohle měl nějak kritizovat, a vím, že je to náročné na organizaci, ale termín pořádání v týdnu nebyl bohužel tak divácky atraktivní a věřím, ze kdyby to byly víkendové zápasy, tak by návštěvnost byla větší.”

FUXA: „Plusem je možnost konfrontace s týmy ze Slovenska, protože to je zpestření té dlouhé sezony. Další plus je možnost zahrát si o další trofej, mnoho týmů mělo získání Českého, potažmo Česko-slovenského poháru nastaveno jako jeden z cílů, proto jsem rád, že se nám to podařilo z velké části splnit. Až na extrémní náročnost turnaje tam moc minusů nebylo. Pokud se s tím mužstvo dokáže vyrovnat a nepřijde turnaj jen tak odehrát, tak ta motivace urvat nějaké umístění v obou pohárech je hnacím motorem a extra motivací vyškrábnout ze sebe i poslední zbytky sil a do poslední vteřiny hrát na sto procent.”

FEŠTR: „Jako plus bych zmínil mezinárodní konfrontaci, aby se hrálo zase s jinými soupeři, které běžně nepotkáváme. A minusy? Zkusit nějak upravit ten formát. Vím, že není jednoduché to naplánovat, ale tři zápasy ve třech dnech fakt nejsou jednoduché, zvlášť když to vyšlo tak - a teď se na to nechci vymlouvat -, že na turnaji nevyhráváte, hrajete poslední zápas večer první den a musíte tak zvládnout celkem tři utkání v průběhu 36 hodin. A pak je ve hře ten termín. Chápu, že středa až pátek nevznikly jen tak, ale na té divácké návštěvnosti to bylo dost znát. Víkend by byl lepší pro všechny fanoušky u nás i na Slovensku. Jinak to ale bylo fajn.”