Levice? Absolutní top, ale věřím, že jsme jim rovni. Míč? Snad nás nerozhodí
Bude to ve čtvrtek noční show v Bratislavě, až proti sobě od 20:30 v posledním čtvrtfinále FINAL 8 Česko-slovenského poháru nastoupí bronzový celek Kooperativa NBL BK ARMEX ENERGY Děčín a slovenský šampion z Levic, který aktuálně s náskokem šesti výher vede domácí soutěž.
Celkově vyrovnaný tým Levic střelecky táhnou americký rozehrávač Trice (17,6), jeho krajan na power forwardu Gamble (16) či slovenský křídelník Abrhám (13,5 bodu) a ruku k dílu už slušně přikládá i čerstvě pořízený ex-ústecký guard Hicks. Na začátku sezony navíc v souboru kouče Michala Madzina vynikal průměrem blížícím se dvaceti bodům i poslední MVP NBL Ty Nichols.
O tom, že Válečníky čeká nejtěžší možný protivník ze slovenských luhů a hájů, nepochybuje ani mladý děčínský playmaker Tadeáš Slowiak.
„Je to tak. Levice jsou pro nás i takový specifický soupeř. Z loňského předsezonního Federálního poháru s ním sice máme zkušenosti, když jsme v semifinále v Levicích dokázali i vyhrát. A pak jsme spolu hráli v minulé sezoně na pražské Královce, kde jsme v semifinále Česko-slovenského poháru prohráli. Mají kvalitní cizince, které oproti minulé sezoně obměnili, takže na druhé straně úplně nevíme, co od toho čekat, i když nějaké video k soupeři máme,” říká záloha lídra ARMEXU Anthonyho Waltona.
Jasně, ale taky můžeme říct, že na začátku sezony tam byl Ty Nichols, který už v týmu není, nově jim přibyl ex-ústecký Tony Hicks, se kterým kluci od nás mají zkušenosti. A ano, na papíře to vypadá jako velmi silný soupeř a uvidíme, s čím na nás přijdou. Na videopřípravu se ale teprve chystáme. Jde odhadnout, že to mají hodně založené na hře cizinců, které doplňují zkušení slovenští hráči.
Levice mají aktuálně ve slovenské lize šest výher v řadě, ale v lednu také padly doma s Prievidzou, Nitrou a k tomu i ve Spišské Nové Vsi, takže mají taky své slabší chvilky, že?
Jo, určitě si nemyslím, že je to nehratelný soupeř. Samozřejmě na Slovensku jsou už několik let absolutní špička, ale já věřím, že jsme jim absolutně rovni a můžeme s nimi hrát.
Posledních pět ligových zápasů vysázeli Patrioti dvojciferný počet trojek a v minulém utkání v Lučenci to bylo dokonce 17 zásahů z 35 pokusů, když se trefilo hned osm hráčů. Bude třeba pohlídat si v obraně oblouk ve zvýšené míře?
Určitě. Celkově se to celé bude odvíjet od naší obrany. Bude to o dobrém načasování formy na tento turnaj a doufám, že to zaklepu, že se nám teď trochu začalo dařit v útoku a vracíme se k našim silným stránkám. A právě obranu budeme muset začít zlepšovat, abychom mohli uspět.
V jak kvalitní formě se tedy dva dny před turnajem nacházíte?
Když to porovnám s loňským rokem, tak tehdy jsme do turnaje FINAL 8 šli v určité křeči, letos od nás nejsou taková očekávání, což nám sedí o trochu víc. Zároveň se nám zapracovávají noví hráči (pivot Šturanovič a křídlo Edwards), kteří každým zápasem budou lepší a lepší, což se teď ukázalo u Jadena Edrwardse. Doufám tak, že se nám vše sejde a uhrajeme ten nejlepší možný výsledek. Bohužel nám na pár týdnů vypadl Isaac Davidson, ale jinak nám zdraví snad drží a rotaci máme širší než na začátku sezony, což je taky strašně podstatné na takovém turnaji, kde se hrají tři zápasy ve třech dnech.
I když Davidson z rotace vypadl, zdá se, že Edwards jej nahradil více než dobře. Ve svých prvních dvou utkáních s Olomouckem a Nymburkem zaznamenal 18 a 32 bodů a leckdo by se až divil, proč mu to nevyšlo už při angažmá v Ústí, kde skončil poměrně záhy.
Jeho přínos je vidět od začátku a částečně to ukázal už v Ústí v úvodu sezony. Je to velmi dobrý atlet, zároveň má velmi obtížně branitelnou střelu, jelikož při ní skáče velmi vysoko. Navíc je to fajn kluk, který zapadne i do šatny. Víc se jistě ukáže za pár týdnů, ale zatím jsou u nás všichni mile překvapení. To, že je zvláštní, že mu to nevyšlo v Ústí, si samozřejmě říkáme i my, ale nemůžeme přesně vědět, co za tím bylo. My po výpadku Isaaca nemáme rotaci guardů tak širokou, v Ústí, kde na začátku sezony měli dva (silné) rozehrávače (Vyorala s Čížem), s tím mohl být trochu problém. Myslím s jeho vytížeností a s počtem balonů, které by potřeboval. Asi tam bylo víc faktorů, které neumím určit, ale my můžeme být rádi, že se povedlo takového hráče získat.
Aniž bychom to chtěli zakřiknout, vypadá to, že v posledních utkáních s Olomouckem a Nymburkem jste se konečně víc rozstříleli po takovém hlušším období...
Právě, ani já to nechci zakřiknout. Doufám, že nám to vydrží víc zápasů. V Nymburce jsme se trochu přizpůsobili tempu soupeře, zároveň nám ty střely napadaly. Přišlo mi, že náš basket byl teď trochu rychlejší. Možná ne tak organizovaný ve hře pět na pět, ale pro nás každý bod navíc je přínos.
Zápas v Nymburce byl tak trochu nekonečný, házelo se skoro 100 šestek po 70 osobních chybách. Čím to bylo způsobené a kdo to začal víc brousit jako první?
Tak mi to nepřišlo, oba týmy byly nastavené stejně. I když padlo šílené množství bodů (celkem 231), nemyslím si, že by tam bylo přehnaně moc jednoduchých střel, minimálně tedy pro nás. Hodně těch, co jsme dali, bylo těžkých. Pokyn byl hrát fyzicky, Nymburk na to je připravený a bylo to tak tvrdé.
Bylo podle vás na Nymburku znát, že vám pořád splácí tu první porážku sezony, kterou u vás utržil s dokonce stovkou inkasovaných bodů?
Asi tam ta přidaná motivace pro hráče byla, ale oni se touhle hrou prezentují i v Lize mistrů a naposledy proti Murcii to byl podobný styl, kdy hráli velmi agresivně, nátlakově, občas až za hranicí faulu, ale tohle vědí a nemyslím, že by to bylo něco osobního a museli nás porazit o co nejvíc bodů.
Poněkud osobněji bral možná zápas kolega Anthony Walton, který po jednom ostřejším zákroku v obraně dohrál už v 19. minutě. Tušíte, co za tím bylo?
My nějaký výpadek „AJ” řešíme v každém rozhovoru. (usměje se) Nebylo tam ale nic, co by ho vyložene nastartovalo, neprobíhal žádný trashtalk. On je takový, že brání své spoluhráče a před tím tam byly dvě sporné situace na (děčínského) Jordana Ogundirana, ale sám si netroufnu říct, jestli tam něco bylo. Jednou se blbě srazil s protihráčem a odcházel s krvavým nosem a my jsme asi potřebovali ukázat, že takhle to nepůjde, nenecháme se mlátit a AJ to vyřešil takhle. Nebylo to úplně šťastné. Nemyslím, že by chtěl někomu něco udělat, ale šel tam, aby soupeře tvrdě zastavil a ten loket mu tam vyjel.
Anthonymu Waltonovi by v tomhle možná víc vyhovoval hokej, kde by to bylo nejvýš za 2+2 minuty na trestné lavici, případně na pět a mohl by se vrátit.
My si občas děláme srandu, že by to chtělo mít možnost shodit rukavice jako právě v hokeji a dát si to na férovku, ale já bych nechal pravidla tak, jak jsou. (směje se)
Když se vrátíme k bratislavskému FINAL 8, máte speciálně nastavený cíl pro Česko-slovenský a Český pohár?
Tak úplně ne. Chceme prostě dojít co nejdál a spíš to bereme jako turnaj osmi soupeřů, než že bychom si to ještě dělili na čtyři české. Pro nás je klíčové zvládnout ten první zápas a podle toho se celý turnaj bude odvíjet.
Domácí prostředí teď budou mít spíš slovenští soupeři, navíc z Levic to není do Bratislavy daleko, co od atmosféry čekáte?
Já jsem upřímně zvědavý na tu novou bratislavskou halu, ve které jsem ještě nebyl. Jaké fanoušky má Inter, který tam bude doma, nevím, ale třeba loni v Levicích to bylo docela nepříjemné, kdy bych fanoušky Patriotů přirovnal k našim nebo ústeckým. Jsou zvyklí na basket chodit a to poměrně v dost velkém počtu. Doufám, že si cestu na turnaj najde co nejvíc příznivců, protože ve finále je jedno, jestli jsou čeští, nebo slovenští, protože vždycky je lepší hrát před plnou halou.
Změnou oproti NBL bude i hrací míč, což bude Wilson Evo NXT, s nímž se hraje i Liga mistrů a větší aktuální zkušenost s ním tak má jen tým Nymburka. Jak se vám na něj bude zvykat?
Tohle jsem ani nevěděl, ale předpokládám, že až ve středu dorazíme, tak si to trochu osaháme, pak bude ještě předzápasový trénink, takže to nebude tak, že bychom přišli až na zápas a tam ty míče vzali do ruky poprvé. Velký rozdíl to nicméně bude a jsem na to zvědavý. Snad nám to úplně nerozhodí mířidla. (úsměv)