Vyhrát, brečel bych jako želva

Stál uprostřed hřiště a aplaudovala mu celá hala. Fanoušci, spoluhráči i soupeři, nastoupení na čáře trestných hodů, jako by právě začínal zápas. On z toho byl naměkko, ale jak to sám popsal, jen tak trochu...  

„Celkem jsem se to snažil ustát, byl to jen nějaký náznak dojetí. Spíš převládal pocit z té porážky. Pokud bychom ale vyhráli, brečel bych jako želva,” přiznal rozehrávač Opavy Jakub Šiřina po slavnostní ceremonii, v níž symbolicky pověsil na hřebík svou dekádu trvající reprezentační kariéru. Na své domácí palubovce, za potlesku svých nejbližších.

A to se mu přitom mnozí snažili jeho od léta plánované rozhodnutí do poslední chvíle rozmlouvat.

„Bylo toho hodně, na olympiádě i po ní, nedávno mi psali „Saty” (Tomáš Satoranský) a „Veseláč” (Jan Veselý) a teď i další kluci z týmu, ale já už byl pevně rozhodnutý. Bylo to pro mě logické řešení. Těšilo mě ale, že se o to snažili, že jsme tak skvělá parta,” ocenil opavský dirigent, který vedle mohutného hřebu na zavěšení národní kariéry dostal od České basketbalové federace i padesátilitrový sud plzeňského s vyobrazením vlastní tváře i poděkováním.

„Já vůbec nevěděl, co mě čeká. Bylo to příjemné a je fajn, když vám tleskají fanoušci i spoluhráči. Bylo to dojemné. Jsem rád, že ti, co tu byli, to mohli absolvovat se mnou a potěšil mě i videovzkaz od Honzy Veselého,” odkázal ke zdravici dobrého známého z Ostravy, který byl připraven na utkání přijet, ale na konec kvalifikačního okna (proti regulím FIBA) nečekaně vložené kolo turecké ligy mu vše zhatilo.

„Teď to nevyšlo, ale my se uvidíme v létě, až se za kluky přijedu do Prahy podívat na zápasy a tam určitě stihneme i nějaké to společné pivo,” slíbil čerstvě 34letý rozehrávač, o jehož zápasový dres z posledního - padesátého - oficiálního startu za reprezentaci je nyní velký zájem v celé rodině.

Jakubovi Šiřinovi v pondělí večer chybělo jediné - jak to pojmenoval jeden z přítomných reportérů - „trochu hollywoodštější závěr v národním týmu”. To v překladu znamená, že by Češi dokázali obrat z minus 15 bodů dotáhnout i v nemalém oslabení až k velkému vítězství nad favoritem.

„To by samozřejmě bylo ideální. Určitě by mě těšilo, kdybychom vyhráli a atmosféra by byla veselejší. Bereme to ale sportovně, Litva byla lepší a zasloužila si vyhrát,” pokýve hlavou nad enormně vyčerpávajícím duelem, který po zranění Davida Jelínka museli lvi zvládnout v poměrně omezené rotaci. 

„Byla to bitva, docela fyzický a náročný basket. Rozhodčí pustili tvrdší hru a trochu nám dělalo problémy se s tím vypořádat, proto bylo to manko až patnáct bodů. Ve třetí čtvrtině jsem se ale snažili přitvrdit, hrát stejně agresivně jako hosté a to byl důvod našeho stažení ztráty. Bohužel na konci nám nepadly nějaké střely a přidaly se ztráty včetně jedné mojí, což nás stálo vítězství,” lituje nyní již bývalý reprezentační dirigent. 

„I tak ale klobouk dolů, že jsme se do zápasu dokázali vrátit. Litva je zkušený tým, plný kvalitních střelců a podkošových hráčů a my se s nimi rvali statečně. V tomhle před námi smekám a jen škoda, že jsme to na konci nedotáhli.” 

Do opavského hlediště nakonec smělo být vpuštěno tisíc diváků, víc nové vládní restrikce nedovolily. I tak měl ale zápas skvělou kulisu, protože fanoušci makali stejně jako hráči na hřišti. „My jsme na tohle v Opavě zvyklí, že i ta tisícovka v play-off dokáže vytvořit bouřlivé prostředí a jsme rádi, že tu ti lidé mohli být a vytvořit tak dobrou atmosféru. Samozřejmě bychom byli radši, kdyby mohlo být plno, ale děkujeme všem, kteří tu byli,” zdvihl Šiřina palec.

A pak zazněla i klíčová otázka: zda by jej v době, kdy jako zelenáč nedostal výraznější ligovou šanci v Ostravě, odkud se následně odebral do Opavy, napadlo, že jednou bude v reprezentaci a zažije všechno to, co zažil - dvě mistrovství Evropy, šesté místo na světovém šampionátu a letos dokonce i olympiádu.  

„Kdyby mi to někdo řekl na začátku kariéry, ještě někdy v dorostu, řekl bych mu, že je blázen a poklepal si na čelo. Teď se to ale všechno stalo a já jsem za to vděčný,” podotkl opavský veterán, který už nyní vyhlíží po čase volnější léto.

„Život se mi určitě hodně zvolní, v létě budu mít tolik volného času, na jaký nebudu zvyklý ale myslím, že si zvyknu rychle a nebude s tím problém. Na ten odpočinek včetně nějaké delší dovolené už se vážně těším...”