V týmu USA to vře. Přitopí i Češi?

Ty věty na různých basketbalových portálech, vysvětlující situaci týmu USA pro variantu porážky s Čechy, vypadají jako z jakéhosi fantasy filmu, popisující realitu kdesi v budoucnosti. Jenže ne! Děje se to právě teď, těsně před historickým duelem českého basketbalu. Lvi si to dnes od 14 hodin na férovku rozdají s hvězdami NBA, a to s mnohem většími, než byly ty na světovém šampionátu 2019, o postup do čtvrtfinále olympiády. A to, přiznejme si, zní rovněž spíš jako věta popisující dramatický film ze sportovního prostředí než žitou realitu.

Aby bylo vše uvedeno na pravou míru - i kdyby Američané s Čechy naprosto senzačně padli, i rozumná porážka by jim umožnila postup, byť podle analýz existuje i možnost, že by ze třetího místa dál neprošli. Taková situace ale na 99 procent nenastane. Počítat skore se tak bude spíš v případě porážky lvů. Ovšem ti už v olympijské kvalifikaci proti Kanadě ukázali, že množství známých hráčů z NBA se nemíní lekat.

V jejich prospěch hraje i jeden zajímavý fakt - kouč USA Gregg Popovich měl do jasné výhry nad Íránem na aktuální olympiádě u kormidla týmu bilanci 3-5 z posledních osmi utkání, když tato sekvence začala nevyvedeným čtvrtfinále s Francií na MS v Číně a byla završena pokořením od stejného soupeře, tentokrát na olympiádě. 

A už se množí hlasy, jež zpochybňují vedení týmu v podání 72letého stratéga ověnčeného pěti tituly se San Antoniem v NBA. Podle pozorovatelů je to největší kritika, jakou v kariéře dosud zažil. Že se objevuje od běžných fanoušků nebo uživatelů internetu, je jistě pochopitelná věc. Rostou však pochybnosti i ze strany amerických žurnalistů, jež nyní na tiskovkách Popovich musí tvrdě odbývat poukazem na zvyšující se kvalitu soupeřů na mezinárodním poli. I po koncovce 2-16 s Francií mu tak nezbylo než zdůraznit, že už nejde o překvapení. Ostatně Francouzi se po svém obratu ani nijak zvlášť neradovali.

Asi nejcitelnější ranou do vlastních řad jsou ovšem texty některých specializovaných serverů, které s odkazem na hlasy z hráčské kabiny psaly o tom, že už i hráči kritizují herní systém Popoviche. Údajně jsou frustrovaní tím, že využívá pouze herní šablony svých Spurs.

Doyenovi mezi kouči NBA rozhodně nejde na ruku fakt, že z deseti porážek týmu USA na MS a olympiádách od nástupu hráčů NBA do národního týmu hned u devíti byl jako hlavní nebo asistent (šest porážek na MS 2002 a OH 2004, kdy tým vedli George Karl a Larry Brown) právě on. A je to docela paradox při vědomí, že právě Popovich, syn srbského otce a chorvatské matky, v San Antoniu založil svůj úspěch na evropsky kolektivním pojetí basketbalu v čele s řadou zahraničních hvězd. A v NBA stržil vůbec nejvíc vítězství v historii!

Popovichovi prý nepomáhá jeho dlouhodobě vyhraněný vztah s novinářskou obcí a také setrvalá ostrá veřejná kritika všelijakých nešvarů sužujících Spojené státy, které běžně označuje za rasistickou zemi.

V některých odborných kritikách se objevil argument, že Popovich jako by ustoupil od toho, co Američanům v posledních dekádách fungovalo, tedy tlak a agresivita v obraně a rychlé protiútoky. Při pozdním sejití týmu také stabilně nefunguje strategie přebírání clon, na což si hráči, kteří spolu v této sestavě nikdy nehráli, musí nějakou dobu zvykat.   

Francouzům (výškový průměr 202) navíc proti v průměru dvoumetrové sestavě USA vyšla taktika se dvěma sedmistopými věžáky po košem, což nyní aplikuje i český tým, ale už nějakou dobu se takové sestavy nepreferují v NBA. A Američané tak v důležitých sekvencích strádají i na doskoku. 

V ne právě příjemné situaci se ovšem za svého kouče postavil letos končící šéf americké reprezentace Jerry Colangelo, který sebevědomě prohlásil: ”Pokud tu nevyhrajeme, lidi dostanou šanci se do nás trefovat. Já jsem ten, kdo se musí podívat do zrcadla a říct si, že jsem udělal to nejlepší, co jsem mohl. A já vám už předem říkám, že odpověď na otázku, zda uspějeme, je ano, věřím, že tu vyhrajeme zlato.” 

Přestože v americkém mediálním prostoru se o americkém postupu do čtvrtfinále a vítězství nad Českem nepochybuje, tlak na tým stále trvá. I proto, že další Colangelův výrok přilil před očekávaným duelem se lvy ještě trochu víc oleje do ohně. A šéf národního týmu to za něj schytává ze všech stran. Co řekl?

Když vysvětloval, z jakých důvodů odstoupil těsně před olympiádou ze sestavy Kevin Love (původní informace hovořila o zranění), nebral si ani trochu servítky:   

”Sám jsem si nemyslel, že Kevin za nás bude hrát. Nezdálo se mi, že by na to měl. Původně nás oslovil s tím, že je ve formě a že reprezentaci něco dluží. My jsme potřebovali hráče s mezinárodní zkušeností, který svého času byl skvělý doskakovač a taky umí střílet, do role, řekněme, dvanáctého hráče. No ale nevyšlo to. Nebyl v potřebné formě, a byl hodně mimo. Můžete říct, že byla chyba na něj vsadit. Že jsme dali někomu šanci, někomu, kdo pro nás měl hodnotu.”

Je zřejmé, že tým USA čeká ještě hodně horký turnaj. Snad se i lvům podaří mu pod něj pořádně přitopit...