Ten moment, pro který žiju a dělám basket

Když přišel po utkání mezi novináře, zářil úsměvy od ucha k uchu. Věděl, že tohle byl jeho zápas, takový, jaký potřeboval zažít, aby si dokázal, že i v nové reprezentační roli prvního dirigenta zvládne obstát. A i když to sám nechtěl říct, klidně mohl. 

Vzhledem k situaci, důležitosti turnaje i aktuálnímu oslabení týmu se jeho 20 bodů s většinou šesti těžkými trojkami z pouhých 8 pokusů, 6 doskoků i 6 asistencí na 4 ztráty za 33 minut v prvním duelu olympijské předkvalifikace proti Estonsku dalo směle označit za dosud životní mač Víta Krejčího.

„Jeden z nejlepších za „repre” to byl určitě. Je pravda, že bych teď musel hodně přemýšlet, jestli tam bylo ještě něco nad tím. Hlavně ale vím, že když jsem po jedné své trojce běžel zpátky do obrany, tak to byl ten moment, pro který žiju, dělám basket a trávím ty hodiny a hodiny při tréninku,” prohlásil s nadšením 23letý guard Atlanty Hawks.

Vítku, jak jste se cítil při ostré soutěžní premiéře v nové roli prvního rozehrávače národního týmu?
Jak jsem už říkal, každý tu má nějakou roli, dnes nás v první půlce skvěle potáhl „Kyzi” (Kyzlink) a myslím, že vždycky je tím tahounem ten, kdo má horkou ruku. V prvním poločase to byl „Kyzi”, ve druhém já, zítra to může být třeba Vojta Hruban nebo kdokoli další. Máme tedy spoustu zbraní a odvádíme, myslím, dobrou práci v hledání toho, kdo se zrovna cítí nejlíp. A když jsem do poločasu poznal, že „Kyzi” dal nějaké dvě trojky za sebou, tak potom jsme hráli sety pro něj. Když je na tom někdo takhle dobře, musíme ho co nejvíc dávat do střeleckých pozic.

Jak jste spokojen s parádní trojkovou bilancí 8/6?
Určitě jsem. (široký úsměv) Některé ty střely byly těžké, tak jsem rád, že tam padly. Rozhodně pomáhá, že tady je trojka blíž než v NBA a můžu si dovolit víc odskakovat. Ty střely jsou pro mě v Evropě trochu jednodušší, protože jsou blíž, nebo u nich můžu i odskakovat od obránce. Každý den ale takové posvícení nebude. Vždycky je to o tom najít tu správnou střelu nebo přihrávku.

Co v závěru rozhodlo o vaší tříbodové výhře?
Nejdůležitější bylo, že všech dvanáct hráčů ani na vteřinu nenapadlo, že bysme prohráli. Všichni jsme zůstali klidní, o čemž trenér často mluví. Když se daří, i když ne, je vždycky potřeba zůstat na stejné emoční rovině.  To jsme dělali, i když se nedařilo, drželi se plánu a tak jsme byli schopní zápas vyhrát.

Překvapilo vás něco ze hry soupeře?
Byli hodně agresivní. Mají spoustu kvalitních hráčů, kteří dokážou spoustu věcí. Pro nás tak bylo občas složité vymyslet, jak je zastavit. Ať jsme někdy dělali cokoli, oni našli nějakého hráče schopného přinést něco nového a překonat to. Celkově jsme ale odvedli dobrou práci, že jsme se pořád drželi našeho plánu a dotáhli to k vítězství.

Jak důležitá je výhra do dalšího průběhu turnaje?
Každý zápas je při třech utkáních hrozně důležitý, navíc nám tenhle první dodal sebevědomí do těch dalších. Já jsem tak extrémně rád za tu výhru, že jsme turnaj nakopli tou správnou nohou.

Bylo důležité, že jste zápas zvládli i bez bodů vyfaulovaného kapitána Hrubana?
Jistě, máme spoustu zbraní a já věřím, že příště Vojta dá dvacet. Jsme ale schopní se zastoupit, když to někomu nejde, a je na tomhle týmu krásný, že vždycky může vystoupit někdo jiný.

Nejednou jste se až na útočné polovině obracel na kouče Ocampa s tím, co zahrát. Jakou máte domluvu?
Ještě se trošku učíme ten jeho styl. Zápas od zápasu je to lepší, ale myslím, že všichni hráči v němu mají obrovský respekt. Občas se ptám, co je na tom hřišti lepší, protože samozřejmě hráči to vidí z jedné strany a trenér z druhé. Takže já musím jen najít nejlepší pozici pro ostatní.

Zdálo se, že ve čtvrté čtvrtině jste se na něj obracel o něco víc...
Byl to vyrovnaný zápas a ve čtvrté čtvrtině tam jde hlavně o taktiku. Samozřejmě jsem se na něj koukal víc, abysme věděli, co hrát v útoku i v obraně.

Nedlouho před koncem vás po pádu po trojce sudí varoval, že ještě jednou spadnete, přijde technická za flopování. Přitom při podobné situaci před vaší lavičkou v podání soupeře, kdy nebyl ani náznak kontaktu od obránce, kouč Ocampo cílený pád u rozhodčích reklamoval marně. Co jste si tam se sudím říkali?
Já jsem se s ním bavil a říkal, že jsem nechtěl upadnout. Když odskakuju, tak si musím předkopnout nohy, abych nepadal moc dozadu. Faul to nebyl a já jsem se ani nesnažil dostat ho. Pro mě to byl přirozený pohyb. Domlouvali jsme se s ním a bylo to v pohodě.

Jak jste vnímal atmosféru utkání se zhruba 3300 fanoušků v hledišti?
Jsem rád, že tady nebyla prázdná hala a žilo to. Domácí na sebe měli trošku větší tlak, ale oni se taky dokázali vrátit do zápasu, takže obrovský respekt před Estonci.

Co říkáte jako playmaker na osobní bilanci 6 asistencí na 4 ztráty?
Ty ztráty musím omezit, udělal jsem tam řadu zbytečných. Musím se podívat na video, jak jsem tomu mohl zabránit. Vím stoprocentně o třech, které byly úplně zbytečné a nesmím je udělat. To je věc, na kterou se musím zaměřit.

Celkově jste jako tým měli 21 ztrát, což vám bralo hodně větru z plachet, že?
Bylo jich hodně blbých, musíme to omezit a naučit se hrát i proti těm agresivním obranám. Na druhou stranu nikdo po žádné ztrátě nesklopil hlavu dolů a nemyslel na to. Udělali jsme dobrou práci, ať se dělo cokoliv.

Jak jste spokojen s týmovými návraty z minitrháků soupeře, kdy se dočasně přestalo dařit?
Basketbal je hra bodovýh šňůr. Jednou někdo dá dvě trojky za sebou a jindy je mineš. Je důležité zůstat v klidu a pořád hrát svoji hru a věřit, že se to zase zpátky otočí. Myslím, že jsme v tom byli velmi dobří a musím říct, že i Estonci. Proto to byl tak skvělý zápas.

V jedné situaci ve druhé půli se také zdálo, že jste si vzal k srdci poradu od Argentince Campazza z přípravy, když jste míč skákající u postranní čáry nahodil o nohu soupeře do autu a získal tak snadno vhazování.
Každou takovou akcí se člověk učí a je fajn, že to můžu použít takhle v dalším zápase. (úsměv)

Cítíte, že forma týmu jde během celého léta nahoru?
Samozřejmě ta změna trenéra byla pro každého trochu složitá, ale zápas od zápasu i každý trénink se lepšíme a já jsem zvědavý, kam to s touhle nově se tvořící partou můžeme dotáhnout.

Co si vezmete do dalších zápasů?
Musíme hrát agresivně, to musí být naše identita, a běhat rychle dopředu. Dnes jsme mohli líp doskakovat, protože Estonci tam v útoku chodili tvrdě a pro nás pak bylo těžké běhat do protiútoků (na body z brejků vyhráli Estonci 9-0, ale většinu těchto bodů získali v úvodu - pozn.). Tohle pro nás bude nejdůležitější, abysme se do těch přechodových situací dostávali a nabíjeli Martinovi Peterkovi a dalším třeba na trojky.