Nováček 2. ligy na zápasy den předem! Máme šanci na nečekané

Nejen pro podkošovou veřejnost, ale i pro něj samého to bylo pořádné překvapení, když mu loni v září, po prvním odehraném utkání v Kooperativa NBL, přistálo na stole laso od nováčka druhé španělské ligy Tizony Burgos, již vede reprezentační kouč Diego Ocampo.

„Určitě jsem to tehdy nečekal. Byla to pro mě velká příležitost, minimálně v tom změnit prostředí a zkusit se ukázat jinde. Moc jsem nad tím nepřemýšlel a hned jsem řekl, že je to pro mě dobrá věc,” vrátil se na start sezony 22letý forward David Böhm, který pod vedením klubového kormidelníka nyní zařezává i v národním týmu.

Davide, jaký je Diego Ocampo klubový kouč oproti tomu, jakého jste jej poznal loni v reprezentaci?
V reprezentaci to je spíš taková jeho „lehčí verze“. Více toho nechává na hráčích, víc je respektuje, protože jsou starší a mají už nějakou kariéru za sebou. To v Burgosu je hodně mladých hráčů, takže je pevná morálka, má vše pod kontrolou a nikdo moc nesmí nic říct. Rozdílné to je, ale ke hráčům se nakonec chová stejně, má svůj systém a věří tomu, co dělá.

Co bylo v rámci adaptace na nové prostředí a soutěž nejtěžší?
Ohledně basketu bylo nejtěžší adaptovat se na rychlejší hru a větší důraz na taktiku. V USK jsme hráli taky rychle, ale ne tolik takticky. A pak nebylo snadné se adaptovat na jinou kulturu a jazyk. Přišel jsem už do rozjetého týmu, tak bylo těžké si na vše zvyknout. Diego mi pomáhal, ale trochu mě v tom i nechával, abych se adaptoval sám. Největším problémem byla pro mě na začátku španělština, nikdy jsem ji ve škole neměl a vůbec jsem nerozuměl. Asistent mi sice překládal, ale v samotné hře už vám pak nepomůže.

Komunikace v týmu tedy probíhá z většiny ve španělštině?
Když jsem se zeptal, tak mi trenér odpovídal v angličtině, ale v týmu se mluví španělsky a někdo mi to musí překládat. Ve hře na to není čas, trenér řekne něco rychle španělsky a já pak jsem občas zmatený. V týmu je devět Španělů, dva borci z Afriky, kteří taky mluví španělsky, a jen jeden Američan.  

Jaký je mezi druhou španělskou ligou a NBL na první dobrou hlavní rozdíl?
Řekl bych, že je to tam více taktické a hraje se rychlejší basket. Můžu to posuzovat podle toho, v jakém týmu jsem já, což je pod Diegem v Burgosu. Snažíme se hrát hodně rychlý a agresivní basket. Kvalitu soutěží je hrozně těžké porovnávat. Je to jiný styl. Hráčskou kvalitou to až takový rozdíl není, ale vše je profesionálnější, více taktické a hraje se ve vyšším tempu.

V čem přesně profesionálnější?
Třeba jen fakt, že na zápas přijde hodně fanoušků, celé město to prožívá. Pro týmy to dělá hrozně moc a hraje se pak snadněji a taky ve vyšším tempu a nasazení. Na zápasy se pravidelně cestuje už den předem. Co se týká návštěvnosti, záleží hala od haly. Na nás chodí kolem dvou tisíc fanoušků, ve městě je ale ještě druhý tým San Pablo, navíc ve stejné soutěži, a tam chodí kolem sedmi tisíc lidí. To už je podobné jako v ACB (v nejvyšší soutěži ve Španělsku).

Se San Pablem jste nyní na sdíleném třetím místě druhé ligy se shodnou bilancí. Jaká je mezi vámi rivalita?
Velká. Jen když se procházím městem, tak na mě fanoušci pokřikují. Snad slušně, všemu nerozumím…

Ostřejší slova přiletí taky?
Občas jo. Hlavně ten domácí zápas, kdy jsme vyhráli o dvacet bodů, stál za to. To nikdo nečekal, ve městě jsme totiž tím menším týmem. To bylo velké pro celou fanouškovskou základnu i naše vedení. Uvidíme příští zápas u nich, mají obrovskou halu pro asi 10 tisíc lidí.

Je u vás vidět postupné zlepšování i v osobních statistikách? Aktuálně píšete 5 bodů za 14 minut, ale od prosince už jste měl i dvouciferné výkony.
Určitě se to zlepšuje. Ze začátku bylo těžké se adaptovat a minutáž byla skromná. Poslední dobou už jsem si ale našel roli v týmu. Cítím, že mi trenér víc věří, má to vzestupnou tendenci, ale je to i běh na dlouhou trať.

V Burgosu hrajete na své pozici 4. Vyvíjí se nějak vaše role v týmu?
U Diega je to tak, že jsou dva hráči na stejné pozici a točí se. Měl jsem zápasy, kdy jsem hrál přes 20 minut, jindy to byl zase spoluhráč. Většinu zápasů začínal on, ale točíme se a hraje ten, kdo má lepší zápas.

Jací hráči v lize převažují? Spíš veteráni, nebo naopak mladí hráči?
Je to zajímavý mix veteránů z ACB a hráčů z velkých soutěží s dalšími, kteří v druhé lize strávili celou kariéru, nebo jsou to mladí talenti kolem sedmnácti let s potenciálem na ACB i výš. Nedávno jsme posílili o hráče z Malagy, je mu sedmnáct a je v širší reprezentaci Španělska. Je tam dost zahraničních hráčů, ale ne tolik Američanů, což se mi líbí. Na tým je limit dvou Američanů a hra si tak zachovává evropský charakter.

Jako nováček se pohybujete v tabulce nahoře. Jaké má klub vlastně ambice?
Chceme pokračovat ve hře, jakou hrajeme. Dokázali jsme si, že můžeme hrát s úplně každým. Porazili jsme i týmy, které by měly být papírově někde jinde. Kvalitu i ambice máme, snažíme se hrát zápas od zápasu. Diego říká, ať se nesoustředíme na to, jestli postoupíme do ACB, ale spíš ať se zápas od zápasu zlepšujeme. Podle mě máme šanci udělat věci, které od nás nikdo nečekal. A případný postup do ACB by byl velká příležitost, která se neodmítá.

Jakou nyní vidíte svou šanci v nabité reprezentační sestavě pro zápasy v Řecku a doma proti Velké Británii?
To, co mi trenér dá, se budu snažit maximálně využít. Nevím, kolik budu hrát, ale pro mě je každá minuta, kterou mohu odehrát v takovém prostředí okolo takových hráčů, k nezaplacení. Moc se těším.