Ačkoli v pondělí proti Nizozemcům při užší rotaci neodehrál ani minutu, s Finy byl podkošový dělník Patrik Auda ihned po svém nástupu v první půli velmi výrazný.
Cpal se do koše, sbíral fauly a za 13 minut ve hře sklidil při porážce 88-98 13 bodů, což z něj udělalo sdíleného třetího střelce českého týmu. I on ale zejména v nervózním závěru utkání zblízka poznal, jak zvláštním způsobem se píská letošní EuroBasket, když v mžiku nabral dva útočné fauly mimo míč, což ještě nakumulovalo nespokojenost lvů s výkony arbitrů.
Patriku, celý zápas jste zaostávali ve skore. Proč tomu tak bylo?
Utkání rozhodla střelba z dálky Finů. Padalo jim tam úplně všechno (trojky 32/15), včetně těžkých střel. Tím se vytvořil hlavní rozdíl mezi oběma soupeři.
Po vítězství nad Nizozemskem jste nastoupili i s Tomášem Satoranským. Ani to ale úvodnímu propadu na 16 bodů nezamezilo. Co tam nefungovalo?
Od začátku jsme tušili, že se nebude jednat o jednoduchý zápas. Snažili jsme se na Finy co nejlépe připravit. Zápasy jdou rychle za sebou, a tak příprava nemůže být ideální. Nicméně to bylo pro oba týmy. Myslím, že jsme do zápasu dali všechno, ale bohužel Finové nás drtili tříbodovou střelbou. Vážně byla úžasná.
Po nadějném úseku 12-0 a téměř dorovnání skore v závěru poločasu se manko opět začalo navyšovat v úvodu třetí čtvrtiny. Proč se nepodařilo jít přes Finy?
První půlku jsme zakončili dobře. Dotáhli jsme větší rozdíl bodů. Viděli jsme, že s Finy můžeme hrát vyrovnanou partii. Bohužel v úvodu druhé půle jsme přestali proměňovat své střely.
Ve čtvrté čtvrtině jste zkusili zagresivnit obranu, ale také tam přibývalo faulů a postupně i nervozity na hřišti.
Hráli jsme tak, co dovolovali rozhodčí. Myslím si ale, že kontaktů a odpískaných faulů bylo hodně sporných.
Hodně se pískaly i fauly mimo míč, že?
Je to tak. Než budu hodnotit, musím se zpětně podívat na ty situace. Ve kterých momentech není potřeba tak tlačit. Samozřejmě se musíme snažit nefaulovat tolik. Přijde mi ale, že některé fauly jdou v průběhu celého šampionátu proti nám. Potom to tvoří pro nás těžší situaci. Ale rozhodně se na to nechci vymlouvat.
Při spoustě faulů jste jich také ve čtvrté čtvrtině měli brzy pět a tím se pak Finové dostávali často na trestnou linii...
To ale nebylo jen ve čtvrté čtvrtině. Fauly jsme sbírali celkem rychle. Potom byl každý faul oceněn trestnými hody, což nám také nepomohlo.
Vám byly v závěru odpískány dva útočné fauly za sebou v boji o pozici zády ke koši a mimo míč. Byly?
Z mého pohledu jsem si proti menším hráčům snažil vytvořit prostor pro sebe. Rozhodčí to posoudili… Podle mě výhoda hrála v můj prospěch. Naopak ti obránci se snažili hrát tvrdě a opravdu to bylo na tělo. Nějaký kontakt se tam dá očekávat. Nedokážu říct, jestli tam určité pohyby zavinily podle rozhodčích útočné fauly. Pro nás to ale bylo frustrující. Místo faulů při bránění jsme sbírali útočné. A to byla velká ztráta.
Nepřipadalo vám, že Finové hráli doslova jako o život? V případě prohry by už prakticky cestovali domů.
Od začátku hráli s velkou energií. Hráli rychle, čímž si dokázali vytvořit prostor pro tříbodové střely. Bylo na nich vidět, že chtějí vyhrát.
Bude takhle hrát i český tým v posledním utkání skupiny proti Izraeli?
Budeme muset. Je to v duchu: všechno, nebo nic. Do utkání dáme úplně všechno. Hrajeme doma v Praze, určitě se o ten postup porveme.