Nechci se vymlouvat, ale bylo to frustrující
Ačkoli v pondělí proti Nizozemcům při užší rotaci neodehrál ani minutu, s Finy byl podkošový dělník Patrik Auda ihned po svém nástupu v první půli velmi výrazný.
Cpal se do koše, sbíral fauly a za 13 minut ve hře sklidil při porážce 88-98 13 bodů, což z něj udělalo sdíleného třetího střelce českého týmu. I on ale zejména v nervózním závěru utkání zblízka poznal, jak zvláštním způsobem se píská letošní EuroBasket, když v mžiku nabral dva útočné fauly mimo míč, což ještě nakumulovalo nespokojenost lvů s výkony arbitrů.
Patriku, celý zápas jste zaostávali ve skore. Proč tomu tak bylo?
Po vítězství nad Nizozemskem jste nastoupili i s Tomášem Satoranským. Ani to ale úvodnímu propadu na 16 bodů nezamezilo. Co tam nefungovalo?
Po nadějném úseku 12-0 a téměř dorovnání skore v závěru poločasu se manko opět začalo navyšovat v úvodu třetí čtvrtiny. Proč se nepodařilo jít přes Finy?
Ve čtvrté čtvrtině jste zkusili zagresivnit obranu, ale také tam přibývalo faulů a postupně i nervozity na hřišti.
Hodně se pískaly i fauly mimo míč, že?
Při spoustě faulů jste jich také ve čtvrté čtvrtině měli brzy pět a tím se pak Finové dostávali často na trestnou linii...
Vám byly v závěru odpískány dva útočné fauly za sebou v boji o pozici zády ke koši a mimo míč. Byly?
Nepřipadalo vám, že Finové hráli doslova jako o život? V případě prohry by už prakticky cestovali domů.
Od začátku hráli s velkou energií. Hráli rychle, čímž si dokázali vytvořit prostor pro tříbodové střely. Bylo na nich vidět, že chtějí vyhrát.
Bude takhle hrát i český tým v posledním utkání skupiny proti Izraeli?