Myslím, že babička se shora dívá. A je hrdá

Po Jamesi Karnikovi se v krátké době stal druhým novým v Severní Americe narozeným mužem v dresu české reprezentace. A i v jeho případě tomu napomohla emigrace některého z předků, díky čemuž mu koluje v žilách česká krev. 

Střelecky disponovaný guard Spencer Svejcar, který se nedávno stal novou posilou Nymburka, je už navíc v tuzemsku dobře prověřenou značkou s visačkou spolehlivosti.

Teď stojí před šancí, jakou by si jako kluk, který v americkém Denveru pochytával první útržky češtiny, ani nevysnil. Mrzí ho jen jedno - babička, která ho svou mateřštinu zkoušela učit, už se jeho velké chvíle nedočkala. I kvůli ní ale nové 28leté křídlo lvů, kteří dnes v Poděbradech rozbili první přípravný kemp před předolympijskou kvalifikací, udělá vše pro to, aby svou českou misi dotáhl až k happy endu.  

Spencere, když vás babička v Americe učila první česká slůvka, jak tehdy byla daleko myšlenka, že byste jednou mohl reprezentovat její rodnou zemi?
Když se mě snažila učit, bylo to už hodně dávno. A musím tu dodat, že babička nedávno zemřela. Když si ale vzpomenu na tu dobu, tak od toho se odrazit až sem je fakt „cool” (super). Tehdy by to bylo něco totálně mimo mou představivost, že urazím takovou cestu až sem, do českého národního týmu. No a teď jsem tu! (usměje se). Jen bych si přál, aby tu babička ještě byla a mohla to zažít. Ale myslím, že se dívá shora. A je hrdá.

Odkdy a díky komu se tahle šance začala výrazněji zhmotňovat?
Nějakou dobu to byl takový nápad, že bych se mohl stát českým občanem. Až nedávno jsem ale získal důvěru v to, že se to podaří. Možná na konci loňského roku, nebo na začátku tohohle. Byl to totiž dlouhý proces. Nakonec je to ale skvělý pocit. První s tímhle nápadem před časem přišel můj agent. Já pak byl v kontaktu s jedním právníkem v Praze a řešili jsme, jaká cesta by byla nejlepší. Celé to trvalo několik let. Neměl jsem české rodiče, nemluvil jsem česky a ani bych si nepředstavil, že bych tu mohl strávit pět let, což je jedna z podmínek. A nevěřil bych, že se to může stát. Čím déle jsem tu ale hrál a víc o tom mluvil s rodinou i mým agentem a trenéry v Ústí, tak se to postupně začalo skládat dohromady. Ovšem až minulou sezonu se nám podařilo shromáždit všechny dokumenty, kterých bylo fakt mraky. Nebylo to vůbec jednoduché je obstarat zejména ze strany mé babičky, která už nyní nežije.

Musel jste podstoupit i zkoušku z češtiny nebo něco podobného?
Naštěstí tam zkouška nebyla nutná, protože jsem občanství získal díky naturalizaci přes mohou babičku. Měl jsem v tomhle štěstí, protože zkouška z češtiny by byla hodně obtížná.

A jak se vám teď funguje v exkluzivně české kabině, což z Ústí neznáte?
Řekl bych, že jsem v pohodě. Odposlechnu, co můžu, ale zároveň platí, že všichni kluci v nároďáku jsou super a mluví perfektně anglicky. Jistě je to teď ale rozdíl oproti Ústí, kdy zhruba půlka kluků byla ze Států.

Tušíte, zda byste po nabytí občanství mohl být v nominaci ještě pod koučem Ginzburgem, nebo nastala větší šance nyní, za nástupce Ocampa?
To, zda bych býval měl šanci, už nezjistím, ale je to zajímavá otázka, zda bych tu byl i bez té trenérské změny.

Jaká byla reakce rodiny na vaši pozvánku do národního týmu?
Byli samozřejmě moc hrdí a šťastní.

Přiblížilo vám české občanství i angažmá v Nymburce, kde nyní nejste veden jako cizinec?
Můžu předpokládat, že mi to určitě pomohlo. Je to další posun v mé kariéře. Moje role bude jistě jiná než v Ústí, ale upřímně říkám, že ať bude jakákoli, budu se ji snažit plnit.

Aktuální nominace národního týmu je na křídlech dost nabitá, jak vidíte své šance na finální dvanáctku pro předolympijskou kvalifikaci?
Tahle sestava je zejména na shooting guardech skutečně našlapaná, ale já se snažím nemyslet na tohle všechno a nechám to na koučích a generálním manažerovi. Já si řekl, že se pokusím dát do toho na této nejvyšší basketbalové úrovni všechno, a jak to dopadne, se uvidí.

Mohl byste zaskočit i na rozehře?
Ano, poslední sezony jsem se tuhle pozici a celkově hru s míčem měl za úkol víc, když to můj tým potřeboval. Není to moje přirozená pozice, ale můžu ji zastat.

Jaký je váš první dojem z nového kouče Ocampa?
Líbilo se mi, co nám přednesl, a jak se snaží tým vystavět, abysme fungovali jako dobrý kolektiv, který staví na disciplíně.