Levhartice postupem přepsaly dějiny! Ve finále čekají Žabiny

Ve finále Českého poháru žen si to v neděli v chomutovské Městské sportovní hale rozdají domácí Levhartice s brněnskými Žabinami. Rozhodl o tom sobotní semifinálový den, v němž nejprve Žabiny snadno složily Ostravu 97-56, a poté Chomutov po boji skolil Slovanku 77-70. 

Defenzivní terminátorky z Žabin potvrdily svou třídu

Druhý tým tabulky Chance ŽBL, Žabiny Brno, potvrdil své kvality i v prvním semifinále FINAL 4 Českého poháru basketbalistek v Chomutově, v němž v roli obhájce trofeje rozdrtil SBŠ Ostrava 97-56 a postoupil do nedělního finále, které bude na programu v 16 hodin.

Už první poločas si vzaly Žabiny pod jednoznačný patronát, když jejich ukrutný presink donutil SBŠ už v první čtvrtině k osmi ztrátám, brněnský celek tak těžil snadné body a po 7 minutách vedl už 18-4, veden osmi body reprezentantky Stoupalové. V rytmu bubeníků brněnského fanklubu Žabiny dotáhly úvodní dějství až k náskoku 22-9 se 14 body zpod koše.

Ostravanky se pak dočasně vzchopily, omezily ztráty a zejména Smutná s Wilkinson snížily až na 38-25. Jenže stačilo pár útoků a Žabiny pod vedením Stoupalové opět obnovily vládu nad utkáním (46-25), načež poločas vyhrály 49-30 zejména díky výraznému náskoku v produkci zpod koše (22-10).

Ve třetí čtvrtině pokračující vodopád ostravských ztrát způsobil už více než třicetibodový rozdíl a Žabiny i při hromadném střídání bez potíží udržovaly více než komfortní vedení.

Jejich střelecké pole sytily Stoupalová (18), Holmes (15), Záplatová (12), Hamzová a Vondráčková (po 10). Za Ostravu dvojciferně korigovala jen vůdčí postava týmu Smutná, která i díky čtyřem trojkám vysázela rovných 20 bodů. Pro Žabiny hovořily lepší ztráty (11-28), doskoky (48-36), body zpod koše (42-16) i z druhých šancí (21-3).

Viktor Pruša (kouč Žabiny Brno): „My jsme si v šatně před zápasem jednoznačně řekli, že nebudeme nic podceňovat, chceme zůstat pokorní a jít krůček po krůčku a odehrát naplno celých 40 minut, s čímž často míváme problémy, že někdy trochu vypínáme a hrajeme jen, co potřebujeme. Dnes jsme s výjimkou druhé čtvrtiny, kde jsme inkasovali 21 bodů, položili na obranné polovině základ k vítězství, k němuž nás dovedl ten čtyřicetiminutový výkon. Pokud jde o náš presink, je cíl ho mít takto náročný celý zápas po celém hřišti, a to, že si při tom hráčky někdy i říkají o střídání, je správně, protože na tom máme založenou hru, a ten útok je spojen právě s obranou, a pokud má hráčka strávit ten čas na hřišti opravdu efektivně, je to pro mě jen známka toho, že děláme, co máme. My jsme na to ale připravení. A jestli Natálie Stoupalová potvrdila své výkony z reprezentace? Ona má pořád prostor růst, teď se jen splácí, že na sobě pracuje a jako hráčka se posouvá. Ukázala, že na sebe bere tu zodpovědnost, ale v těžších zápasech to bude mít ještě daleko náročnější.”

Iveta Rašková (trenérka SBŠ Ostrava): „Zápas pro nás dopadl hůř, než bychom očekávaly. Věděly jsme, že nastupujeme proti favoritovi celého turnaje, ale chtěly jsme být důstojnějším soupeřem. Určitě tam na začátku byla nervozita, která poznamenala celý další průběh. Nedostaly jsme se vůbec do tempa a ten zápas se nám moc nepodařil. V případě Žabin není ani poznat, když vystřídají, jejich lavička je silná, mají velmi kvalitní hráčky, některé jsou i reprezentantky. Pro náš mladý tým je to dobrá zkušenost do budoucna a musí se s tím poprat i příště. Dnes bych individuálně nevyzvednula asi žádnou hráčku, protože jsme si daly nějaké úkoly, které jsme nesplnily. Při jakékoli rotaci v obraně nás Žabiny zkušeně potrestaly. Pro nás je ale už samotná účast na FINAL 4 úspěchem, je to pro nás historicky první start a chceme se poprat o bronz. Poslední dobou se potýkáme s hodně zraněními, dnes se nám dvě hráčky vrátily, hrály se sebezapřením, ale jsme tady a tu medaili si chceme odvézt.”

Velké trio Chomutova doručilo historii

Městská sportovní hala v Chomutově se dnes večer ponořila do oceánu radosti. Tribuny naplněné pěti stovkami fanoušků bouřily a jejich Levhartice zachvátil pocit štěstí. Severočeský klub se poprvé dočká velké medaile z elitní basketbalové scény a k tomu si to v neděli od 16 hodin rozdá s brněnskými Žabinami o domácí pohárovou trofej. V dnešním druhém semifinále FINAL 4 i přes postupně chřadnoucí náskok uhájil těžce vydřené vítězství nad Slovankou (77-70). Tu čeká zítra od 13 hodin boj o bronz s Ostravou.

První půli dala ráz raketová úvodní pětiminutovka domácích Levhartic, které tu napojeny Velkým triem Wynn-Pollard - Krejzová - Kadlecová vypálily do trháku 16-0, když si na pomoc vzaly i čtyři ztráty Pražanek. Ty se ale vzápětí přece jen začaly zvedat z provazů a Coleman s Ondrouškovou je přitáhly po deseti minutách při vychladnutí soupeřek na 12-21.

Ve druhé čtvrtce se ještě dlouho týmy přetahovaly kolem desetibodové diference, až opět šikovné pivotky Wynn-Pollard a Krejzová odloučily Levhartice i pomocí těžby z útočných doskoků na poločasových 40-24. Slovanku tu táhla do podpalubí jen 26procetní střelba (trojky 12/1) i vyšší nános ztrát a téměř nulový počet bodů z druhých šancí.

Slovanka si pak vítězný šém nepřinesla ani z poločasové návštěvy kabiny, jen ztuha zakončovala a také ztrácela, až Chomutov posilován hlučnou kulisou svých věrných vyšplhal do vedení 54-31. Tam však povstala třemi trojkami teenagerka Svatoňová, která ještě Slovance vykřesala jiskérku naděje. Tu ještě posílily v závěrečném dějství Koucká s Coleman a domácí hráčky pod tlakem situace stále víc míjely i ze snadných pozic. Kadlecová si navíc připsala v útoku už čtvrtý faul a živou vodou politá Slovanka snížila čtyři minuty do konce na čtyři body.

Drama začalo vrcholit, technická stíhala technickou, až si Levhartice vzala na záda Wynn-Pollard, která i s fauly skórovala zpod koše a po vyfaulování opěrné Pražanky Domuzin dotlačila na útočném doskoku údernější Chomutov ke kýžené výhře, ač 80 sekund do konce už musela pro pět faulů povinně vystřídat.

Vítězky se nejvíc opřely o 27 bodů a 12 doskoků Wynn-Pollard, 14 bodů Krejzové a desítku Kadlecové. Za Slovanku řádily Coleman (19), Svatoňová (16+8 doskoků) a Domuzin (16). Na doskoku výkonnější Levhartice (52-40) si víc pomohly i z druhých šancí (17-4) a zpod koše (34-24).

Jozef Rešetár (kouč Levhartice Chomutov): „Samozřejmě jsme moc šťastní, zápas nebyl vůbec jednoduchý, byl z obou stran velmi bojovný. My jsme měli na začátku prakticky stoprocentní úspěšnost, ale pak se zvedl i soupeř, začal proměňovat a dostali jsme i dost bodů z trojek. Je jasné, že na finále jsme moc sil neušetřili. Navíc Žabiny mají velmi vyrovnaný tým, jaký kromě USK už nikdo v  lize nemá. Rozhodovat budou protiútoky a doskok.”

Petr Stavěl (asistent Slovanky): „Rozhodl už ten začátek. My se v závěru dostali na čtyři body, ale hráli jsme v užší rotaci a došly nám síly. Teď jsme čtrnáct dní trénovali v šesti lidech a bylo znát, že na zvrat už jsme neměli energii. Domácí to na konci odehráli zkušeně a rozhodla trojka Krejzové. Byla trochu škoda, že za celý první poločas jsme nebyli schopní trefit dál než zpod koše a trojky jsme začali dávat až v poslední čtvrtině. V zápase jsme postupně hráli disciplinovaněji, taky rychleji, trochu jsme i přitvrdili v obraně, ale pořád tam byly pasáže, kdy nás domácí tým přeskákal, zejména Pollard, a právě útočný doskok soupeře rozhodl. My na něj nechodili vůbec, naopak Chomutov z toho dával druhé třetí šance. Do utkání o bronz jdeme s tím, že chceme získat medaili, ani Ostrava nehraje ve velkém počtu lidí, a i když je tam o tři hodiny míň na regeneraci, tak holky budou, myslím, nabuzené, protože medaile by pro klub byla cenná. A vzhledem k tomu, že se nám nedaří v lize, tak bychom si rádi spravili chuť v poháru a tahle medaile by byla třešnička na dortu.”