Je to pro mě pořád velkou záhadou

S 19 body byl nejlepším střelcem českého týmu, ale po porážce v Nizozemsku z toho nemohl mít velkou radost. Lvi si totiž nezajistili očekávaný postup na evropský šampionát.

„Vnímám, že každý zápas se hraje především na výhru. Když se nepovede týmový úspěch, je úplně jedno, kdo ty body dává, protože na to se historie neptá. Prostě jsme prohráli zápas proti Nizozemcům a musíme v tom dalším okně aspoň jednou vyhrát, abychom si sami zajistili postup na EuroBasket,” zdůraznil Tomáš Kyzlink, který v duelu v Haagu strávil na palubovce přes 24 minut.

Tomáši, proč týmu odveta po domácí 22bodové výhře nevyšla?
Věděli jsme, že náš čeká velice těžký zápas, protože jsme soupeře velkým rozdílem porazili doma. Pokaždé, když hrajete po takovém výsledku, očekáváte od soupeře více agresivity. Měli jsme pomalý start, ale na tým jsem hrdý, protože jsme se nevzdali a v závěru jsme se po oddechových časech snažili o dobré akce. Bohužel jsme to nedotáhli, ale nemusíme se za sebe stydět.

Nestíhali jste v utkání útočné doskoky Nizozemců, kteří tak získali 15 druhých šancí?
Můžu potvrdit, že je to pravda. Je to pro mě pořád velkou záhadou, ve sportu, když hrajete odvetné utkání a to první jste vyhráli o 22 bodů, víte, že soupeř na vás přijde s daleko větší agresivitou a vůlí. Ale stejně jsme nebyli schopní tomu tlaku odolat a dopustili jsme se zbytečných chyb na doskoku a v šestkách, za to beru zodpovědnost i já, protože to procento bylo slabé a v takovém zápase s nízkým skore vás to stojí na konci výhru.

Musel jste útok brát víc na sebe?
Upřímně, dneska toho prostoru moc nebylo, protože Nizozemci na nás vlítli a po celých čtyřicet minut byli schopni udržet intenzitu. V případě, kdy ji takhle zvýší, a vy nejste schopni se dostat do svých pozic, které v prvním zápase vycházely, je na všechno míň času a je potřeba improvizovat. Mně se párkrát povedlo dostat do dobré příležitosti, tak jsem se toho zhostil a snažil se toho využít.

Devítibodová šňůra v závěru byla pro soupeře varováním?
Domácí určitě zvýšili koncentraci v přechodové fázi, protože náš presink na jejich obranné polovině byl velmi dobře prováděný. Zdvojovali jsme je u postranní čáry, a když pak rotujete s dalším obráncem, je hrozně těžké ten míč někam vyhodit. Potom si vzali timeout, zjistili, jak náš presink porazit a dostat se do útoku.

Jaká byla taktika v úplné koncovce, kdy jste se na soupeře téměř dotáhli?
Jeden z pokynů byl faulovat jejich nejhůř střílejícího hráče, což byl Nzekwesi. Snažili jsme se bránit tak, aby dostali míč na tohoto pivota, který měl procento úspěšnosti šestek hodně nízké.