I pro něj je to úplně nová role. Z kouče, který má za sebou první dvě kompletní sezony v Kooperativa NBL, se tohle léto stal i asistent nového kormidelníka reprezentace.
Ústecký lodivod Jan Šotnar tak už na úsvitu své stále velmi mladé vrcholové kariéry trenéra postupuje mílovými kroky. Dnes s národním týmem vstoupí do mezinárodního turnaje v Brně (16:55 na ČT sport plus) a hned velmi ostrou zkouškou s vicemistry světa z Argentiny, vedenými famózním míčovým kouzelníkem Facundem Campazzem. Nejen o něm, ale i o zákulisí nově budovaného celku lvů bude následující rozhovor.
Trenére, co první tři zápasy nově se tvořícího týmu pod novým trenérem Ocampem ukázaly? Jaké plusy či minusy?
Ukázaly mnoho, možná víc, než jsme očekávali. Musíme si uvědomit, že jde o nově budovaný tým, z dvanácti hráčů v Portugalsku bylo nějakých osm nováčků, když vezmu i hráče, kteří v minulosti nehráli moc. Pro takový tým to byla skvělá zkušenost a každým zápasem jsme se zlepšovali, což bylo vidět hlavně v posledním utkání s Jordánskem. Pořád jsme to ale brali jako přípravu, to hlavní se odehraje v olympijské předkvalifikaci v Estonsku. Práce nás čeká ještě na obou stranách hřiště. Dobrý byl určitě přístup hráčů, každé utkání jsme se snažili hrát až do konce, za jakéhokoli stavu. To jádro je zdravé, starší kluci podporují ty mladší, což je fajn. Jistě musíme zapracovat na souhře útoku, kde trenér vyžaduje rychlou hru s rychlým putováním míče z ruky, abysme si vytvářeli hodně střel za tři body i z bezprostřední blízkosti koše. Tahle organizace hry nám ještě trochu vázla, ale každým zápasem se to lepšilo. A v obraně si hráči, kteří jsou zvyklí zatím jen na NBL, musí navyknout na mezinárodní tvrdost, rychlost a jiné tempo.
Trenér avizoval, že bude chtít pokračovat v rychlostní hře. Je důraz na ni přece jen jiný než za kouče Ginzburga?
Hodně se to odvíjí od osoby rozehrávače. Bylo vidět, že v minulých letech pod taktovkou Tomáše Satoranského, který je zvyklý hrát na té nejvyšší úrovni, měl tým motor, který ho hnal dopředu. Teď by to měl plnit Vítek Krejčí, který s námi ještě v Portugalsku nebyl, a uvidíme, jak to s ním půjde. Podle všech indicií z tréninků by měl být primárně na pozici 1, jako hlavní rozehrávač spolu s Ondrou Sehnalem, s tím, že občas bude alternovat i na pozici 2. S rolí rozehrávače, který táhne protiútoky, se ale velmi dobře poprali i Ondra Sehnal, Viktor Půlpán i mladší Ondra Švec. Jestli dokážeme hrát na té úrovni, co tým předváděl v posledních letech, se hodně odvíjí od sestavy, v jaké budeme. Teď nám chybí šest až sedm hráčů, kteří by jinak byli v základní rotaci, a tým se buduje znova, s novou identitou. Dosáhnout té úrovně, jaká byla třeba na mistrovství světa, bude zatím těžké, ale pod trenérem Ocampem se to v budoucnosti může povést. Tréninky a vedení týmu jsou takové, že na nás bude znát progres každým týdnem a zápasem.
Funguje tým zatím v té rychlosti lépe směrem dopředu, nebo při návratu do obrany?
Směrem dozadu je to hlavně o disciplíně a nastavení pravidel na útočném doskoku, na což se už počínaje tréninkem snažíme dbát. Při protiútoku musíte mít nějaké atletické schopnosti a je to i o správném rozestavení hráčů, což nám v Portugalsku občas dělalo problém. Hráči jsou z klubů zvyklí na různé systémy přechodové fáze a tahle španělská cesta bude chvíli trvat, než se dostane pod kůži. Věřím ale, že se to taky bude zlepšovat.
Diego Ocampo také řekl, že by chtěl sázet na to, co fungovalo, co hráči mají za přednosti. Platí to a do jaké míry se vychází z toho, na co ti starší byli zvyklí z minulosti?
Každý trenér na této úrovni se z hráčů snaží vymačkat maximum. Když máte Vojtu Hrubana, víte, že mu musíte vytvořit co nejvíc střel, z pozic i z pohybu po clonách. Pro Tomáše Kyzlinka je to hra jeden na jednoho nebo na pick-and-rollu. Tohle v systému máme, ale nevím, do jaké míry budeme chtít kopírovat to, co už tu bylo. Tenhle tým navíc je třeba i jiný, než bude v únoru na kvalifikaci EuroBasketu, teď tak tvoříme role pro stávající hráče. Do budoucna uvidíme.
Za kouče Ginzburga si hráči pochvalovali, že jejich hra je těžko skautovatelná, protože byla dost variabilní a nečitelná, založená i na improvizaci hráčů. Tohle bude trvat, nebo se věci změní?
Zpočátku to asi pro některé hráče je z taktického pohledu náročnější, zároveň ale trenér ve finále spoléhá na rozhodovací procesy hráčů. Pokud tak zvládneme taktický základ, bude to už pak na intuici a čtení hry hráčů - což ti zkušení mají skvělé -, aby využili svých schopností. Bude to tak kombinace obojího.
Viktor Půlpán řekl, že herní sety jsou prakticky všechny nové. Z těch oblíbených akcí národního týmu tedy nezůstalo mnoho?
Diego Ocampo přišel se svým stylem a nekopírujeme, co se hrálo dřív. Jistě, můžou se tam objevit podobné prvky, basketbal je jen jeden. Těch setů nemáme plnou knížku, ale akce, co používáme, mají plno variant a jsou náročné na čtení hry a reakci hráčů, což momentálně může někdy být pro některé složitější. Za těch posledních čtrnáct dnů se do toho ale, myslím, dostaneme, aby náš herní projev byl podle představ.
Jak se vám daří hru přizpůsobit tomu, že chybějí velké opory pod košem, kdy i Martin Kříž musí s rovnými dvěma metry operovat na pozici 5?
Na pozici pivota máme Ondru Hustáka se Šimonem Puršlem, ale už od přípravy je zřejmé, že se tu budou objevovat i Martinové Kříž a Peterka. Oba jsou ale spíš čtyřky a hra se tomu tak musela přizpůsobit. Musíme využít jejich silné stránky, jako je dobrá přihrávka nebo slušná střelba z dálky. Počítalo se s tím, že přednostně budou na pětce právě oni dva.
Jaké jsou u týmu vaše kompetence?
Před utkáním skauting soupeřů, především jejich akce a silné stránky jejich hráčů. Máme kompetence rozděleny s druhým asistenten Lluisem Rierou, se kterým se skvěle spolupracuje. Při utkání se zaměřuju na útočnou fázi a Lluís na obranou. Není to ale nijak striktní rozdělení. A před tréninky máme na starosti individuální workouty s hráči.
Trenér Ocampo ukázal, že umí projevit i emoce, když byl v závěru vyhrocenějšího utkání s Jordánskem za protesty vyloučen. To asi musela být už slušná divočina ze strany sudích...
V tomhle utkání neměli svůj den. Byly tam situace, kdy největší hvězda soupeře dvakrát prakticky inzultovala rozhodčího a nebyla za to vyloučena, což na naší lavičce vzbudilo emoce. Na přípravné utkání se to odehrávalo v napjaté atmosféře. Pokud jde o Diega, nebylo jeho vystupování nijak za hranou toho, co si trenér může vůči rozhodčím dovolit. Ti to ale neměli pod kontrolou a sáhli k některým technickým a nesportovním chybám, kterých bylo dost. A že to vyšlo zrovna na Diega, byla spíš souhra náhod.
Jak se zatím osvědčila společná jídla bez používání mobilních telefonů. Je v jídelnách víc hlučno?
Myslím, že jo. Já to kvituju. Možná pro některé délesloužící hráče jsou společná jídla novinkou, ale řekl bych, že se na to aklimatizovali a je to jen pro dobro věci. U snídaní, obědů a večeří nevidíte jen modré obličeje od displejů, ale usměvavé tváře rozebírající různé věci (směje se).
V týmu máte nyní dokonce čtyři Ondřeje, jak je rozlišujete?
Naštěstí tři z nich mají přezdívky. Zajímavostí je i to, že v realizačním týmu máme čtyři Honzy, což je taky trochu specifické. A k těm přezdívkám - Ondra Švec j Švícko, Husták je Husto a Hanzlík je Hanzelka. A snad jen Ondrovi Sehnalovi říká trenér Ondro. Trenéři ale u hráčů občas používají i příjmení, protože je to pro ně přirozenější.
Dnes vstupujete do turnaje v Brně očekávaným duelem s Argentinou, vicemistrem světa. Na co byste mohl fanoušky pozvat?
Už jen hráči jako Campazzo, Vildoza nebo Delfino jsou zárukou velké kvality a podívané. Argentina sem nepřijela na výlet po památkách, ale i ji čeká olympijská předkvalifikace. Vede ji skvělý trenér, což je bývalý excelentní rozehrávač v Eurolize i v NBA Pablo Prigioni. Věřím, že to pro nás bude skvělý test a pro fanoušky výborná podívaná. Zrovna Facundo Campazzo (v létě se vrátil do Realu Madrid) bude teď v Eurolize jedním z nejlepších hráčů a rozehrávačů, co budou pobíhat po starém kontinentě.
Campazzo má fantastické přihrávky, Delfino, který získal zlato i bronz na olympiádě, letos i ve čtyřiceti hrál italskou ligu, což je neuvěřitelné...
Když vezmu Campazza, je to vytříbený technik hrající v absolutní rychlosti. Je to menší, podsaditý hráč (měří 178), schopný skórovat i vytvářet pozice spoluhráčům. Sám jsem zvědavý, jak se naše obrana a rozehrávači adaptují na tuto hru. Vildoza pařil v minulé sezoně k nejlepším hráčům euroligové CZ Bělehrad. A Delfino je posledním hrajícím pamětníkem té úspěšné éry týmu kolem Ginobiliho a Scoly, který byl úspěšný na olympiádách i mistrovstvích světa.
Jak zatím vypadala příprava Argentinců?
Zpovzdálí je sledujeme. Výsledky asi neměli úplně podle představ, tohle je ale přesně ten tým, který má hodně kvalitních a zkušených hráčů a zapne v tu pravou chvíli.
A Belgie bude v poněkud jiné sestavě, než když ji národní tým potkal v kvalifikaci posledního EuroBasketu. Co čekat od ní?
Belgie má podobné léto jako my. Jsou tam nějaké omluvenky, ale zase jejich basket jde poslední dobou nahoru, což je vidět i na šampionátech mládeže, kde hrají většinou v divizích A. Příležitost dostanou i mladší hráči a bude to skvělá konfrontace. Kvalita soupeřů v Brně bude zase o stupeň výš než v Portugalsku a já věřím, že zapojením Martina Peterky s Vítkem Krejčím se zvedne i kvalita našeho týmu.