Blíží se horká zpráva z Katalánska?

Ve svých třiceti se nachází na jedné z nejzásadnějších kariérních křižovatek. Má ještě jednou pokoušet ruletu NBA, nebo vsadit na násobně větší jistotu ve staré dobré Evropě? I když své rozhodnutí reprezentační rozehrávač Tomáš Satoranský stále teprve tvoří, řada indicií jedno předurčuje.

Česká jednička si všímá, že do NBA rok za rokem pronikají stále mladší dravci a žádanou stabilitu už v ní pro sebe hledat nemůže. Určitě už nechce opakovat nejistotu z uplynulé sezony v New Orleans. Také má rodinu se dvěma dětmi, což jeho další rozhodování bude rovněž ovlivňovat. A když se ještě poslední dny množí zprávy o příchodu Jana Veselého do Barcelony, o zájmu katalánského velkoklubu o návrat českého dirigenta a dokonce se objevují i fotografie Satoranského s koučem Barcy Šarunasem Jasikevičiusem, nabývá jeho nejbližší krok stále zřetelnějších obrysů. A explozivní basketbalová novina je možná už na spadnutí. I o kroužení kolem Barcelony promluvil reprezentační šéf v následujícím rozhovoru, který vznikl při slavnostním startu odpočtu 100 dní do EuroBasketu v Praze.

Tomáši, poslední zápas sezony NBA jste za Washington odehrál 11. dubna. Jak jste trávil poslední dny?
Ve středu jsem poprvé začal s basketem, protože mám v plánu se připojit k národnímu týmu na poslední okno první fáze světové kvalifikace. Nevydržím moc dlouho nic nedělat, věnuju se i jiným sportům a s mým kondičním trenérem se připravuju už tři týdny. A hlavně jsem s rodinou, kterou jsem měsíc a půl při angažmá ve Washingtonu neviděl. Takže tu si užívám naplno.

Co pro vás jako pro rodáka z Prahy znamená, že právě hlavní město bude hostit zářijový EuroBasket?
Pro mě to bude speciální, protože jsem z Prahy, a moc zápasů jsem tu s národním týmem zatím neodehrál. Samozřejmě s tím přichází i velký tlak a zájem lidí a kamarádů, hlavně pokud jde o lístky. (usmívá se) My se na turnaj strašně moc těšíme. Když jsme se dozvěděli, že v Praze EuroBasket budeme pořádat, byli jsme z toho ohromně nadšení. A doufám, že se budeme dál vézt na té vlně úspěchů, kterou máme od mistrovství světa a olympiády. Bude to už nová situace, spolu se Srbskem budeme favority skupiny, ale my se toho nezalekneme.

Jak velkou registrujete ve svém mobilu poptávku po vstupenkách?
Je veliká, už musím všechny trochu brzdit, protože nemám k dispozici půlku O2 areny. (smích) Chci si v tom udělat nějaký systém, protože bych nerad, aby mě to pak vyvedlo z koncentrace. Nějaký nápad už mám, jak to budu řešit. Samozřejmě velkou roli v tom bude hrát manažer národního týmu Michal Šob.

V pražské areně bude na zápasy nějakých 17 tisíc lidí, před jakou největší kulisou jste dosud nastoupil vy a kde jsou podle vás nejlepší fanoušci?
Nejvíc chodí v NBA, kde to bývá kolem 18 tisíc. Vy to ale necítíte tolik jako v Evropě, kde bývají ta prostředí bouřlivá. Nejbouřlivější zápas si pamatuju s Barcelonou proti Crvene zvezdě v Bělehradě, kde bylo kolem dvaceti tisíc fanoušků, kteří byli na nohou a řvali celý zápas. Srbové jsou tím pověstní. Neočekávám, že se tohle zopakuje v Praze, ale už jen zájem o lístky nasvědčuje tomu, že se v O2 areně výborná atmosféra vytvoří. Nám to ohromně pomůže, protože všechny naše úspěchy přišly zatím mimo Česko. Doufejme, že teď ten další budeme moct zažít společně s našimi fanoušky i v Praze.

Už jste se zmínil o posledním okně první fáze světové kvalifikace, máte tedy od Washingtonu povoleno nastoupit do přípravy?
Měl bych u toho být. Stávající smlouva v NBA mi končí k poslednímu červnu a myslím, že mi s tím nebudou dělat problémy. Počítám s tím, že žádné nenastanou.

Psali jste si už s kolegy z národního týmu ve vaší proslulé whatsappové skupině směrem k mistrovství?
My si od sebe ještě odpočíváme. (směje se) Když jsme spolu, je to pak většinou intenzivní. Někteří hráči ještě mají sezonu, takže jsme si nepsali. Většinou si během sezony píšeme jen nějaké interní blbosti. Myslím, že to budeme prožívat, jakmile se připojíme k národnímu týmu v červnovém oknu. Kromě Honzy Veselého a Víti Krejčího by tam měli být všichni. Je to jen dobře, že spolu chceme být tak dlouho před mistrovstvím Evropy. Potvrzuje to, že atmosféra a chemie v týmu je super.

Ze Srbska přicházejí zprávy, že start MVP NBA Nikoly Jokiče v Praze je nejistý. Mohl by pro něj být EuroBasket tím pravým lákadlem?
Třeba Bogdan Bogdanovič (podle některých zpráv trpí křídlo Atlanty poslední měsíce bolestmi kolene a jeho start na turnaji je ohrožen - pozn.) mi už hlásil během NBA, že se těší na Staropramen. Já jsem mu říkal, že to není to nejlepší pivo, které může pít v Česku. (směje se) My jsme vtipkovali, protože on je ohromný kamarád s Honzou Veselým. Hráli spolu v Partizanu i ve Fenerbahce. Všichni se do Prahy těší a vědí, že je to skvělé město. Za to jsem rád. Asi to potvrdí i domněnky, že přijede hodně fanoušků. Máme protivníky s dobrými fanoušky, jako je Polsko nebo Finsko. Atmosféra tady během EuroBasketu bude.

Bude pro vás role spolufavorita ve skupině EuroBasketu velkou změnou proti minulosti?
My už s tím trochu vzhledem k posledním úspěchům počítáme. Bylo by trochu alibistické se té role favorita zbavovat. Bude to pro nás velká výzva, protože historicky nám tahle role v týmových sportech nesedí a bylo by hezké ji teď potvrdit. Největším favoritem budou Srbové, jsou basketbalový národ, ale tím, že hrajeme doma a máme za sebou ty úspěchy, tak věřím, že roli spolufavoritů potvrdíme.

Jaký pro vás byl závěr sezony v NBA? Dalo by se říct - konec dobrý, všechno dobré?
Takhle je to hezky řečeno a právě takhle to vnímáte, když se vám v sezoně nedaří a mentálně je to pro vás složité. Sezona mi každopádně vůbec nevyšla, když se budeme bavit o angažmá v New Orleans. Zájem týmu nebyl takový, jakým se prezentoval na začátku. Start sezony pro mě pak byl těžký v tom, že jsem nebyl ve své nejlepší formě a v NBA, když začátek sezony promarníte a nemáte tak jistou situaci v týmu, tak se to s vámi během sezony veze. A po pár měsících jsem už cítil, že nastane změna, kterou jsme pak s agentem i chtěli. Jsem rád, že jsme se nakonec rozhodli pro Washington. Sedlo mi to tam, je tam hodně zahraničních hráčů, po osmi letech jsem si mohl zahrát s Kristapsem Porzingisem a jsem rád, že se pro mě Washington dostal do hry. Pro mě bylo důležité začít znovu hrát a získat opět chuť do basketu, která byla obrovská. Washington mi dovolil hrát mou hru, kterou hraju nejlíp. Na ten měsíc a půl se mi vzpomíná skvěle.

Co jste říkal na to, když New Orleans v prvním kole play-off hodně zatopil číslu jedna základní části Phoenixu Suns a otočil tak dlouho bídně se vyvíjející sezonu?
Situace v týmech NBA se rychle mění a každému hráči sedí něco jiného. Mně osobně to v New Orleans nesedělo. Ti hráči, které získali, ale sehráli závěr sezony skvěle, CJ McCollum, který přišel z Portlandu, změnil jejich šance na účast v play-off a ještě potrápili Phoenix a hráli skvěle. Byla to hra v širší rotaci a spousta hráčů, kteří hráli na začátku sezony a v klubu zůstali, pak nenastupovali. Ta situace se tam mění v řádu týdnů.

Jak pozorně sledujete z Česka právě play-off NBA?
Ráno se vždycky podívám, jak to v noci dopadlo. Jsou tam pro mě překvapivé výsledky. Já jsem jako favorita na titul tipoval Boston a rád bych viděl finále Golden State s Celtics.

Ocenění pro MVP sezony získal nedávno již podruhé Nikola Jokič. Co vy na něj říkáte?
Je to neuvěřitelný hráč. Co dokáže se svými fyzickými parametry, v soubojích se všemi těmi atlety v lize, je mimořádné. Umí skoro všechno, Denver na něm postavil celý svůj systém. Udivuje NBA už hodně let a myslím, že vyhrál zaslouženě. Měl, tuším, nejvyšší valorizaci v historii a řešilo se, jestli to získá on, nebo Embiid. Jen to dokazuje, že evropský nebo mezinárodní basket se přibližuje tomu americkému každým rokem.

Jak to vypadá s vaší budoucností? Zájem o vás mají euroligové kluby, kde tedy skončíte?
Rozhodnutí ještě nepadlo. Chtěl bych ale mít jasno co nejdřív. Jistě v NBA to období podepisování hráčů začíná později než v Evropě a my to řešíme. Ani v mojí hlavě zatím ale rozhodnutí nepadlo.

Hodně se píše o zájmu Barcelony, která prý líčí i na Jana Veselého. Je to velké lákadlo?
Byl by to jeden z faktorů, který by mi udělal radost a zvažoval bych to ještě víc. S Honzou Veselým jsme už jednou měli velkou šanci hrát ve Washingtonu, ale to pak nevyšlo. Naše spolupráce je lákadlem pro týmy v Evropě. Uvidíme, je to ale jeho rozhodnutí. A já nemám zatím jasno ani sám za sebe a nerad bych tvořil rozhodnutí za jiné.

Co ve vás při rozhodování, zda znovu zkoušet nejistotu v NBA, nebo zásadní roli v Evropě, převažuje?
Situace se pro mě oproti době, kdy jsem do NBA šel, změnila. Už mám dvě děti a pro rodinu je ohromně náročné, když neexistuje stabilita. A ta už pro mě v NBA existovat nikdy nebude. To je jeden z faktorů, o kterém se bavíme. Vždycky je na hráči, aby si uvědomil, v jaké situaci se nachází, a co by chtěl do budoucna dokázat. Všechny tyhle věci probíhají v mé hlavě, ale i v konverzaci s manželkou... Pokud jde o situaci v NBA, tak tam bude na konci června draft a na to se teď kluby soustředí nejvíc, koho mají draftovat, a jak budovat tým kolem těchto hráčů. Pro mě je teď NBA každým rokem těžší, protože každou sezonu tam chodí mladší a mladší hráči a trendem posledních let je dávat šanci mladým, což tak vždy nebylo. Při mém příchodu byla spíš většina starší...