Váňa: Půjdeme si pro to

Nemilosrdný los jim nastavil do cesty nejtěžšího možného soupeře – obhájce trofeje, který v této sezoně na domácí scéně ještě neprohrál. Křídelník Olomoucka František Váňa si ale před historicky prvním semifinále svého klubu v Hyundai Final Four Českého poháru nezoufá.

 

„Chtěli bychom využít toho, že potenciálně by už mohl být soupeř trochu unavený, i když jeho hráči mají minuty dobře rozložené, a nikdo není přehnaně vytížený, v čemž je asi jejich největší síla. A my budeme bojovat co nejvíc, protože aspoň jednou za sezonu by Nymburk prohrát měl. A kdyby se nám ho povedlo zaskočit v tomhle semifinále, bylo by to jen dobře. Půjdeme si pro to,“ hlásí 20letý forward přes sobotním duelem v Novém Jičíně (od 14:00), který bude pro Nymburk už patnáctým v rozmezí posledních 36 dní.

 

Olomoucko do utkání půjde možná stále bez slovinského rozehrávače Močnika, který týmu chybí už od 9. ledna. „Jan má problémy s achilovkou a zatím nikdo neví, jak to s ním bude vypadat,“ informuje Váňa, podle nějž Močnikův krajan Pelko a druhý hlavní rozehrávač týmu, který Hanákům chyběl rovněž většinu ledna, měl být po rozehrání v posledních dvou utkáních v lize na Final Four už připraven v plné polní.

 

Reprezentant do 20 let bude v sobotu jedním z mála účastníků turnaje, který má se specifickou novojičínskou halou čerstvé zkušenosti, neboť tam zajíždí v rámci první ligy s týmem Prostějova. „Bude tam docela velký šrumec, hala je poměrně malá a myslím, že by tam mohla být parádní atmosféra a že fanoušci budou hodně slyšet, což bude asi i tím největším faktorem.“

 

Ostatní účastníky ale předem upozorňuje na to, aby se připravili na dobré čtení řady různých čar na hrací ploše. „Já už jsem na to zvyklý, takže tohle mi problém nedělá, ale je možné, že pro někoho to bude problém. Pamatuju si zápas v mládeži, kdy tam spoluhráč běžel v autu, a ani si toho nevšiml.“

 

Váňa byl spolu s další mladou puškou Adamem Gogou zejména při lednovém výpadku playmakerů Močnika s Pelkem důležitou součástí týmu Olomoucka, kdy Goga spolu s shooting guardem Dunansem museli zastat řízení hry. A stejně jako Váňa si nevedl zle, ač podobně jako kolega do té doby v sezoně minutově spíš paběrkoval.

 

„Když nás bylo potřeba, snažili jsme se a dál se snažíme té šance využít. Při té omezené sestavě jsme nebyli pod nějakým psychickým tlakem, že budeme po jedné chybě vystřídání, a hráli jsme odvážněji. Adamovi teď ty zápasy vycházely výborně, posouvá se jako rozehrávač nahoru a stává se platným generálem palubovky,“ chválí křídelník.

 

Právě odvážné akce Gogy měly zásadní důležitost v neuvěřitelném pohárovém čtvrtfinále na domácí půdě s Pardubicemi, kde se Olomoucko nakonec dokázalo vykopat z velkého deficitu ve skore i přes 26 spáchaných ztrát. Soupeř jich totiž měl 21!

 

„Ten zápas byl po všech stránkách šílený, včetně našich ztrát, nicméně právě Adam tam měl nějaké důležité nájezdy, když jsme to otáčeli. My jsme začali zápas hrozně, ale pak už jsme líp bránili, Pardubice nás nakopnuly několika ztrátami, my jsme dali pár trojek a nakonec to otočili. Uznávám ale, že jako fanoušek bych asi nebyl úplně potěšen se na takový zápas koukat,” může se už Váňa s odstupem řady dnů pousmát. „Na druhou stranu ta vyrovnanost zápasu diváky zase udržovala v napětí.”

 

František Váňa v posledních týdnech také na vlastní kůži zakusil, jak vratká může být forma v elitním basketbalovém patře. V domácím utkání s Kolínem na začátku ledna šokoval ligu historickým trojkovým nástřelem 9/9, aby se v následujících třech utkáních prosadil zpoza oblouku jen v jednom. Poznal tedy na těsnějších obranách, jak nečekaný milník „chutná“?

 

„Mně přijde, že obrany si mě všímají pořád stejně, ale je pravda, že po Kolínu jsem vyhořel v Nymburce, čemuž jsem se vlastně ani nedivil, protože tohle bývá častý jev. Opravdu jsem si ale zatím nevšiml, že by se na mě obrany od té doby zaměřovaly víc. Anebo je ten rozdíl jen malý,“ porovnává forward.