USK má teď nejlepší formu v lize, varuje Václav Bujnoch

Mají za sebou basketbalového „ironmana“. Opavští hráči při souběhu dvou soutěží, navíc bez tří až čtyř důležitých hráčů, museli tento týden podstoupit program, jaký by nechtěli vidět ani na papíře. Na zápasové palubovky museli čtyřikrát během pěti dnů, z toho třikrát za čtyři dny se utkali s Děčínem! A v rámci této šílené sekvence měli i přejezd přes celou republiku tam a zpět. Výsledek? V neděli ligová porážka v Ústí nad Labem o 12 bodů bez tří zraněných, v pondělí prohra v Děčíně o 18 bodů v prvním čtvrtfinále Alpe Adria Cupu v sestavě s rozsáhlejším využitím náhradníků, ve středu v ligovém zápase doma s Děčínem výhra o 14 bodů bez dvou dlouhodobě zraněných a ve čtvrtek nepostupové domácí vítězství o čtyři body nad Děčínem v odvetě Alpe Adria Cupu.

 

A jak tohle všechno Slezané zvládli?

 

„Ta únava už v posledních dvou zápasech byla hodně znát, už jen kvůli té omezené rotaci. Během téhle smršti jsme kromě nějaké ranní střelby prakticky ani netrénovali,“ přiznal Václav Bujnoch, jeden z těch nevytíženějších, který během oněch čtyř bitev za 96 hodin postupně odehrál 31, 20, 26 a 14 minut.

 

„My jsme byli hlavně rádi, že jsme zvládli domácí ligový zápas s Děčínem, který jsme chtěli určitě vyhrát. A věděli jsme, že tenhle víkend pak budeme mít volný,“ dodává podkošový pilíř Slezanů, který neskrývá, že teď rád Děčín nějaký pátek nepotká. Přesně to bude do 21. března, kdy přijde na řadu poslední souboj dlouhodobé části Kooperativa NBL.

 

Teď už se ale Bujnoch musí soustředit na docela jinou soutěž – Český pohár a jeho závěrečný turnaj Hyundai Final Four v Plzni, kde Opavu v pátek (16:00) čeká v úvodním semifinále poslední týdny rozpumpovaný USK Praha, drtící v lize jednoho silného soupeře za druhým. Před měsícem si doma podal i Opavu, a to senzačním rozdílem 30 bodů.

 

„Nemyslím si ale, že soupeř má díky tomu nějakou psychologickou výhodu. Je pravda, že si aktuálně drží možná nejlepší formu z ligových týmů, když vyhrál i těžké zápasy venku. My ale USK samozřejmě chceme oplatit poslední nepovedené utkání na pražské Folimance a chceme do finále poháru. Bude to velký boj, který vzhledem k formě soupeře nemá favorita,“ soudí 26letý hráč.

 

Podle něj je na chytré hře Pražanů znát rukopis chorvatského kouče Dina Repeši i přítomnost tří hráčů z bývalé Jugoslávie, tedy Domagoje Prolety, Igora Mariče a Marka Stevanoviče. „Jejich původ je znát i na emocích. Když se v útoku trochu chytnou, dokážou strhnout celý tým a těžko se pak zastavují. Proto je potřeba je stopnout hned na začátku a nenechat je rozjet. A myslím, že to funguje i naopak – když jim to nejde, rychleji přichází frustrace. Tohle k jejich nátuře nějak patří. Začnou se pak i trochu hádat, třeba už si tolik nevyhoví a dostat je do téhle diskomfortní zóny by bylo určitě fajn.“

 

Pro překonání rozžhavených Sov bude proto i Opava potřebovat maximální formu, která má ale poslední dobou výkyvy. „Já věřím, že si do Plzně, kam pocestujeme den napřed, povezeme formu dobrou. Ještě nás v úterý čeká těžký ligový zápas ve Svitavách, kde se budeme chtít na Final Four dobře naladit. A snad tam předvedeme to nejlepší, co umíme. Předvídat ale moc nejde – buď to vyjde a budeme hrát, jak umíme, anebo se budeme trápit jako v některých předchozích utkáních.“

 

„Testovací“ zápas ve Svitavách bude prubířským kamenem pro oba týmy, neboť i tamní Tury čeká pohárové Final Four. „Určitě do Svitav pojedeme s cílem domácí porazit. Taky nemají ideální formu, naopak mají zdravotní problémy a možná je to ideální šance se na druhém místě od nich ještě víc odpoutat,“ plánuje druhý nejlepší střelec Slezanů.

 

Jeho tým ovšem nedávno právě na východě Čech dopadl zle nedobře, když se nedokázal vypořádávat se zdvojováním svých rozehrávačů. „Ten výsledek o dvacet sice vypadal hodně špatně, ale nějakých 28 minut jsme docela drželi krok a hrubě nám nevyšla až poslední čtvrtina. Doufám, že teď už se Svitavami vydržíme hrát vyrovnaně 40 minut a v koncovce to dokážeme překlopit pro sebe.“

 

„Věřím, že tím zdvojováním už nás svitavská obrana nepřekvapí, budeme schopní na to líp reagovat a spíš my budeme trestat tohle víceméně riskování soupeře, který tím nechává některé naše hráče volné.“

 

Pro Opavu může v plzeňském Final Four nastat zajímavé deja vu. Pokud by totiž zvládla v semifinále překonat USK, čekal by ji nejspíš hlavní favorit turnaje – Nymburk. Jenže ten v NBL sází přes 100 bodů na zápas a k tomu měl nejlepší bilanci ze všech 32 celků v základní části Ligy mistrů. „Letos by to asi byl těžší zápas. Mají opravdu výborný tým, který je lepší než ten loňský.“

 

Slezanům budou navíc i na turnaji chybět dlouhodobí marodi – křídelník Vojtěch Bratčenkov a pod košem Miroslav Kvapil. To pro Bujnocha znamená, že v tomto období musí hrát tučnější minuty. „Je to trochu komplikace, protože já se líp cítím na podkošové pozici 4, než když musím hrát na „pětce“ toho nejvyššího. Mirek nám tedy chybí, už by to ale nemělo trvat dlouho, protože začíná trénovat.“

 

Nemuselo chybět zase tak moc, aby Opava byla stále činná ve třech soutěžích. Jenže ve čtvrtfinálové sérii Alpe Adria Cupu s Děčínem dostali při našlapaném programu větší prostor náhradníci. A to i když tým ve čtvrté čtvrtině domácí odvety vedl o v tu chvíli postupových 19 bodů.

 

„Předem bylo dané, že celé čtvrtfinále budou hrát hodně naši mladí, aby získali zkušenosti. Taky jsme to ale nechtěli vyloženě odevzdat. Vždy byli na hřišti dva nebo tři mladí kluci, i ten náskok se vybojoval s nimi a trenér je to chtěl nechat dohrát až do konce, aby si vyzkoušeli situaci, kdy o něco jde. Sice to nedopadlo, protože Děčín v závěru trefil dvě tři těžké střely, ale ti kluci si to zkusili a myslím, že to bylo správně. Navíc je otázka, kdyby se tam za stavu plus 19 dalo to nejsilnější a zasáhlo se tak do sestavy, jestli by se náskok udržel, nebo navýšil,“ nelituje vyřazení Bujnoch.