Trenér Ginzbrug vyzdvihuje práci celého týmu

U českého národního týmu si musí připadat jako na houpačce. V roce 2014 ho provedl nástrahami kvalifikace na EuroBasket 2015, kde pak díky skvělé jízdě dosáhl tým na historické maximum v podobě sedmého místa. Olympijská kvalifikace úspěch nepřinesla, i když už jen možnost ji hrát byla odměnou. Češi navíc podlehli pozdějším stříbrným medailistům ze Srbska.

 

Pak přišel zatím nejhorší výsledek pro Ronena Ginzburga v čele české reprezentace – 20. místo na EuroBasketu 2017. Od něj se ale odrazil naopak k obrovskému úspěchu. Tým pod jeho vedením po 37 letech postoupil na MS. A to do konce kvalifikace zbývá odehrát ještě čtyři kola!

 

S týmem jste postoupil na světový šampionát. Jak moc si toho vážíte?

Myslím, že je to skvělý úspěch. Dostáváme zprávy z celého světa. Zároveň je to ale skvělá příležitost, jak zpropagovat basketbal v České republice. My jí musíme využít a oslovit děti. Ukázalo se, že abyste byli úspěšní v basketbalu, nemusíte být jen Satoranský, Veselý nebo Balvín. Cestu ukazují i další hráči, kteří v kvalifikaci hráli.

 

Přitom před rokem to vypadalo na opačné starosti…

Po ME v loňském roce jsem říkal, že hráči, kteří takovou úroveň dosud nepoznali, dostali šanci získat zkušenosti a sebevědomí. Každý to bral jako propadák, skončili jsme na 20. místě. Věřil jsem ale, že to k něčemu bude. A teď vidíte výsledky. Hráči jako Hruban, Bohačík, Kříž nebo Peterka byli na ME základními hráči a naučili se hrát na takové úrovni. Stejně tak Jakub Šiřina, který hrál hodně minut.

 

Jak tým zvládl generační obměnu?

Slyšel jsem, že bude problém nahradit hráče jako Welsch, Bartoň nebo Benda až skončí v reprezentaci. Teď ale vidíte, že tito hráči to dokázali. Za to jsem velmi šťastný. Máme dobrou generaci hráčů klidně na dalších šest až osm let. Satoranský i Veselý jsou stále mladí

 

Má český národní tým i nadále kde brát mladé hráče?

Jsou tu talentovaní hráči v U20 a U18. Byl jsem na ME do 18 let. Každý tam mluvil o Vítu Krejčím, Davidu Böhmovi a pár dalších hráčích. To je příslib do budoucna. Musíme se ale starat nejen o ně, ale o celou základnu. Potřebujeme, aby co nejvíc dětí hrálo basketbal

 

Jaká je to příležitost pro český basketbal a jeho pozici u nás?

V propagaci basketbalu musí pomoct i liga. Máme tady kluby, které pracují na velmi profesionální úrovni jako Nymburk, Pardubice, Děčín, Svitavy, Opava nebo USK Praha. Podívejte se na USK – hodně hráčů, kteří jsou v národním týmu tím programem prošlo. Vždycky jsem tem klub za jeho práci uznával a přeju si, abychom měli víc takových. Nechci být neslušný, ale některé kluby mi nepřijdou zatím dostatečně profesionální.

 

Je podle Vás mládežnický systém efektivní?

V mládeži máme také plno klubů, které pracují velmi dobře. Vím, že lidé rádi kritizují, ale vždycky říkám – podívejte se nejdřív, jestli váš klub dělá pro český basketbal maximum. Třeba z Izraele se mě ptají, co děláme, že máme takové úspěchy. Nejen v mužích. A to oni mají mnohem větší základnu. Včera se mnou na to téma dělali rozhovor v hlavní zpravodajské relaci v Izraeli. My pokud nemáme dostatek dětí, tak pak jsem limitovaní výběrem pro národní tým. Myslím, že tohle je také mise klubů a ne jen federace. Pokud by klub místo angažování bezejmenného cizince za 2 tisíce USD, přivedl k basketbalu děti ve věku od sedmi do deseti let, bylo by to důležitější.

 

Pro kluby není kvalifikační systém zcela příznivý. Jaká s nimi byla spolupráce?

Nejvíc je tím systémem kvalifikace postižený Nymburk. Až dnes začali trénovat s plnou sestavou. Za to mají můj respekt. Ale ani s ostatními kluby jsem neměl nikdy problém, když jsem mluvil s trenéry. Ať už je to Ell z Pardubic, Luboš Růžička ze Svitav, Dino z USK nebo samozřejmě Petr Czudek z Opavy. Vždycky spolupracovali. Samozřejmě, jejich tým je pro ně důležitý, ale chápou i význam reprezentace.

 

Do konce kvalifikace zbývají čtyři zápasy. Jak k nim s postupem v kapse přistoupíte?

Musíme si ještě vše ujistit. Ano, jsme na mistrovství světa, ale stále jsme národní tým, který hraje v listopadu proti Francii. Každý zápas je důležitý, i ten přípravný. Před dvěma týdny jsme porazili Itálii poprvé v historii! Po zápase s Ruskem jsem mluvil se Satoranským a Veselým. I oni byli překvapení z té atmosféry, která tu byla. Proto musíme pokračovat v tom, co jsme začali. Věřím, že i pro hráče je to víc než hrát v lize nebo evropském poháru. Můžeme ale zkusit dát příležitost některým hráčům, o kterých jsem mluvil v úvodu.

 

O postupu se hovoří jako o týmovém úspěchu. Souhlasíte?

Musím poděkovat realizačnímu týmu. Michal Šob je velký profesionál. Velký dík patří asistentům. Na úspěchu se podílel i Lubomír Růžka. Petr Czudek přišel teď hodně mi pomáhá, stejně jako Jan Pospíšil. Federace v čele s Mirkem Janstou a Michalem Konečným nám vytváří dobré podmínky. Všichni mluví o Satoranském, Veselém a Balvínovi. To je přirozené, jsou to euroligový či NBA hráči. Musíme mluvit ale i o těch ostatních hráčích, kteří nás dostali do téhle situace v předchozích zápasech. Hráli velmi dobře. Kdyby tak nehráli, na MS bychom ještě určitě nebyli, to si musíme uvědomit.