Pozitivní je, že máme z čeho brát, říká po prvním ročníku chlapeckých KBN Jan Slowiak

Podzimní částí Kempu budoucích nadějí pro chlapce se uzavřel jejich první ročník. Ambiciózní projekt si v šesti pokračováních hledal svojí cestu a místo na basketbalovou mapu České republiky. A nutno říci, že zatím si vede dobře. Co vlastně ten první ročník přinesl a jaké jsou vyhlídky do budoucnosti? Na to odpověděl předseda Ústřední trenér pro kategorii chlapců Jan Slowiak.

 

První ročník KBN je již minulostí. Jak ho teď zpětně hodnotíte?

Jsem spokojený. Doufám, že i hráči a další trenéři. Umožnilo nám to poznat talentové obsazení jednotlivých pozic v České republice napříč ročníky. To je pro mě dobrý poznatek. S talentem na tom nejsme tak špatně, jak slýcháme. Máme spoustu skvělých somatotypů. Jde o to, jak je dokážeme dotvořit.

 

Máte za tu dobu nějakou zpětnou vazbu od hráčů či trenérů?

Mám zprávy z klubů, že to kluky motivovalo. Vraceli se do klubu s chutí pracovat. Pro některé to hodně znamenalo, že se dostali do takové společnosti. Ukázali jsme jim směry, ve kterých se zlepšovat.

 

A hráči samotní?

S kluky jsem mluvil přímo na kempu. Často tam jezdili rádi. Nevýhodou je, že v nabitém programu se těžko hledají termíny. V neděli přijížděli po velké porci minut na hřišti. Nedělní tréninky tak nemohly být intenzivní. Mají toho v sezóně hodně, to je potřeba vnímat.

 

Zaznamenal jste na hráčích během roku posun v jejich basketbalových dovednostech?

Na klucích byl vidět posun, ale netroufám si říct, že by to byla naše zásluha. Aby se hráč někam posunul, je zapotřebí tvrdá práce, kterou musí odpracovat kluboví trenéři. Za to bych je chtěl ocenit. My jsme klukům dali motivaci a ukázali směr, kterým pracovat.

 

Co pro Vás bylo největším potěšením prvního ročníku?

Slýcháme, jak máme malou členskou základnu. Na kempech se ale vystřídalo 70, 80 kluků a každý si zasloužil tam být. Pozitivní poznatek je, že máme z čeho brát. Otázkou samozřejmě je, jestli u basketu kluci vydrží a zda budou v podmínkách, aby talent dál rozvinuli.

 

A zklamání?

Na pozici rozehrávačů jsem čekal větší potenciál. Tam jsme často podměreční. Perspektivu tam máme jen v několika jménech. Také jsme se setkali s ne stoprocentním přístupem, některé kluby se prakticky nezúčastnily. Je to ale akce, která má motivovat a hráčům dodávat energii. Dobrovolnost je u tohoto projektu nezbytná.

 

Jaké novinky plánujete pro pokračování, které se od jara opět rozběhne?

Máme motivaci do Kempu přivést aktivního hráče nebo bývalého hráče úspěšného na té které pozici. Chceme upravit skladbu programu a zařadit do něj společné tréninky, abychom jednotlivé skupiny dostali do spolupráce. Například pracujeme s rozehrávači na rozvoji individuálních činností, ale rozehrávačské myšlení se v tom neprojeví. Během prvního roku jsme posbírali informace o hráčích. Chceme je dále komunikovat, aby se k nim dostali trenéři a těžily z toho i kluby. Chceme pro účastníky připravit i nějaký rozlišovák s logem Kempu, aby si k němu mohli vytvořit vztah.