Poděkování vedení národního týmu mužů

Dobrý den/Ahoj,

 

český basketbal má za sebou historické léto. Pravda, první účast samostatné České republiky už dávno před začátkem světového šampionátu zajistila zápis do české basketbalové historie. Jenže co se událo v daleké Číně, udělalo z letošního léta nezapomenutelný okamžik. Šesté místo mezi světovou elitou a desáté místo ve světovém pořadí FIBA je nejen vyrovnáním československého maxima, ale především šancí pro basketbal přitáhnout k sobě děti, mladé talenty a nové sponzory.

 

Chtěl bych v první řadě poděkovat vedení ČBF za podporu a zajištění podmínek, bez kterých se žádný velký ani malý úspěch neobejde. Díky patří také klubům a trenérům, kteří se trpělivě podíleli na výchově reprezentantů.

 

Tento velký úspěch se nezrodil z ničeho nic. Je to pouze sklízení sladkého ovoce po dlouhé a systematické práci. Většina veřejnosti vidí zápasy proti USA, Turecku, Brazílii nebo Řecku na mistrovství světa a radost z postupu ze skupiny či do čtvrtfinále. A nemůžeme se jim divit. Už si ale málokdo uvědomí, kolik dlouhodobé práce bylo potřeba udělat, aby se celý národ mohl radovat z umístění a hry české reprezentace.

 

Šesté místo na světě si na hřišti vybojovali hráči za přispění trenérského štábu a podpory realizačního týmu a rodiny. Každý do té skvělé mozaiky přispěl svým dílem. Je nám jasné, že bez podpory z domova a dobré rodinné pohody, kterou si hráči přenesli do národního týmu, by zůstalo „jen“ u účasti na mistrovství světa.

 

Pro všechny z nás to bylo dlouhé a velmi náročné období. Dlouhé odloučení od rodiny, přátel a domova, které bylo umocněno vzdáleností, odříznutím od běžných internetových služeb a téměř měsíční asijskou misí zmírňoval pocit úspěchu a víra, kterou jsme cítili od stále většího zástupu fanoušků. Jednoduché týdny to nebyly ani pro hráče a jejich rodiny. Smekám klobouk před všemi z nich, jak se k reprezentaci staví. Všichni ví, že zde nejde o peníze, ale o hrdost a lásku ke své zemi.

 

To je pro mě ta největší odměna za letošní léto. Ne, šesté místo na světě, které je bezesporu krásné, ale ten pocit, kdy všichni míříme za stejným cílem, i když to pro každého znamená kompromisy a překážky ve svých osobních i profesních životech. Ano, všichni jsme se svým vlastním způsobem rvali jako lvi podle skvělého příkladu českých reprezentantů.

 

Za to vám všem ze srdce děkuji

 

 

            Michal Šob
manažer národního týmu