Pády na kole, flopping nebo třeba úklid. I taková témata se probírají v nové talk show 4+1

Nebývale hluboko nechali nahlédnout pod pokličku běžně nepropíraného basketbalového dění aktéři historicky první talk show Kooperativa NBL, jež nese název 4+1 s Jiřím Kalembou coby moderátorem. Jedním z hlavních probíraných témat byl „flopping“, jak se říká nemístnému či jinak přehnanému přihrávání faulů ve snaze získat odpískání nedovoleného zákroku soupeře. Je to herní prvek, který ať chcete, či ne, k basketbalu už dlouho patří, a byť se mnohým fanouškům a zejména sudím či soupeřům „basketbalových herců“ nemusí ani trochu líbit, účastníci talk show k němu přistupují naprosto pragmaticky. A to včetně těch, kterým se dřív z duše příčil. Jedním takovým příkladem je 22letý rozehrávač NH Ostrava Martin Nábělek.

 

„Dřív jsem to úplně nesnášel a nemohl to vystát. Postupem času jsem ale přicházel na to, že někdy je i potřeba si tím jako by pomoct. Když některý soupeř má už tři fauly, tak tím čtvrtým se ho dá dostat do trablů. Takže jak jsem to dřív úplně nejvíc nesnášel, tak teď dokážu pochopit, že to někdo udělá,“ pokyvuje smířeně hlavou.

 

Dirigent pražského USK Ondřej Sehnal, který za zápas podstoupí desítky nájezdů se spoustou všemožných kontaktů a získá na sebe v průměru 7 faulů, šel ještě o jednu koňskou délku dál. „V dnešní hře je to tak, že hráči si někdy potřebují pomoct, protože rozhodčí dost situací přehlížejí, a když tam ten kontakt je, tak myslím, že nejsem jediný tady z nás čtyř, kdo to umí přihrát. A nevidím na tom nic špatného.“

 

Pardubický lídr Tomáš Vyoral, který rovněž získává téměř 7 faulů na utkání, pak přiblížil hlavní taje „flopperského umění“.

 

„Nejdůležitější je vejít do kontaktu s obráncem, protože pak je to pro rozhodčí hrozně těžké rozeznat, jestli jde o flop, nebo o faul. A když to člověk aspoň trochu umí, a umí s tím pracovat, většinou, z takových 90 procent, se píská faul. V dnešním basketu je – nechci říct v obraně všechno zakázané -, ale když člověk dobře naváže kontakt, většinou je to faul.“

 

Současným – a naprosto suverénním - králem mezi získávači faulů v lize (10,33) je děčínský Ondřej Šiška, kterému k tomu pomáhá nejen robustní postava, ale i spousty zkušeností z basketbalu 3x3, kde při povolené wrestlingové defenzivně většinou žádné herecké výstupy nepomáhají.

 

Ani Válečník jimi nicméně nepohrdá, ovšem zároveň souhlasí s tím, že při floppingu jde nejen o vychytralost, ale i o snahu pomoct týmu v kritických momentech zápasu.

„Tohle je otázka především na rozhodčí, protože hráčům jde hlavně o výhru a mnohdy pro to udělají cokoli. A když to rozhodčí „spolkne“ a pískne, tak proč ne. A pak je jistě ve hře i otázka něčeho, jako je čest hráče, jestli to dělat, nebo ne,“ upozorní Šiška i na morální rozměr této „herní činnosti“.

 

Vzhledem k tomu, o jak citlivé jde téma, je logické, že v zápasech funguje jako zdroj nemalých vášní. Své o tom ví například Ondřej Sehnal.

 

„Asi nejčastější reakcí soupeřů je to, že celá lavička nadává. Přijde mi ale, že i když se to stane jednou, tak od té doby lavičky soupeřů nadávají při jakémkoli dalším odpískaném kontaktu. Někdy je to už přes míru a někteří si neuvědomují, co při hře dělají sami. Občas se tak kvůli tomu zápas hodně vyhecuje, ale to k tomu patří, je to sport,“ podotýká.

 

Co v talk show zaznělo dál?

 

Tomáš Vyoral třeba objasnil, proč mu to na jaře tak zle nedobře nešlo hned v základním kole Kooperativa NBL 1 on 1 Challenge, kde měl přitom jako elitní útočník i obránce dominovat.

 

„Týden před akcí jsem měl poměrně velký pád na kole, nemohl jsem pomalu zvednout pravou ruku a čtyři dny jsem měl krunýř kolem krční páteře,“ vypráví o důsledcích svého karambolu. A jak k němu došlo?

 

„Byl jsem na projížďce s naším kondičním trenérem, a i když jsme jezdili i v terénu, tak ten pád se mi stal na rovině. Rozsekal jsem se, když jsem přeletěl přes řidítka kvůli jedné překážce. Nedopadl jsem moc dobře, kolo to odneslo taky, takže si rozmyslím, jestli ještě s naším kondičákem na nějakou vyjížďku pojedu,“ vyhrožuje Vyoral.

 

V závěru rozmluvy mladé pušky Sehnal s Nábělkem zavzpomínaly i na největší soupeře, proti jakým kdy na basketbalových palubovkách stály.

 

„Na mistrovství Evropy U20 jsem nastoupil proti německému power forwardovi Moritzi Wagnerovi,“ pochlubí se Ondřej Sehnal s odkazem na chlapíka, kterého v roce 2018 draftovali jako číslo 25 do NBA LA Lakers, a který nyní zařezává u Wizards.

 

„Tehdy jsme od Němců dostali ranec jak za dva zápasy,“ přidal se další účastník tohoto duelu Nábělek, který ale zažil ještě jednoho lepšího protivníka – ve čtvrté dimenzi hrajícího amerického shooting guarda O.J. Maya, trojku draftu NBA 2008 a člena nej pětky nováčků 2009, který byl ale po opakovaných problémech s požíváním nedovolených substancí z nejlepší ligy po osmi letech vypoklonkován.

 

„My jsme proti němu hráli v Číně, a i když to vypadalo, že ten borec je při zápase v úplně „jiném stavu“ a že asi neměl jenom jonťák, tak byl nezastavitelnej. Dal nám padesát bodů a šel domů,“ kroutí ještě dnes hlavou Nábělek.

 

Kompletní díl najdete zde.

 

 

Autor:
Reklama
Detail článku - Kooperativa