Nestává se to každý den
Velkých změn doznal po postupu do čtvrtfinále světového šampionátu devatenáctiletých program českých basketbalistek. Lvice ve čtvrtek dopoledne zamířily místo dosavadních menších hal na okraji Madridu přímo do samého srdce španělské metropole, do arény Palacio de Deportes, dnes podle aktuálního sponzora nazývané WiZink Center – sídla basketbalistů Realu Madrid s kapacitou téměř osmnáct tisíc fanoušků, kde si navíc mohly před páteční bitvou s USA poprvé vyzkoušet novinku – místo klasické palubovky se hraje na skleněných led panelech, které fungují v průběhu utkání jako displej a hřiště je na nich součástí grafiky jako na obrazovkách.
„Je to úplná premiéra to hřiště, nikdo na tom ještě nehrál a my si to můžeme zkusit. Je to trochu zvláštní, ale zvykneme si. Něco vám svítí pod nohama, ale zase koše jsou dobré, takže prostě uvidíme. Je to velký rozdíl, když vezmu ty haly, ve kterých jsme hrály doteď a najednou euroligová hala,“ popisuje první pocity z arény i speciálního povrchu křídelnice Mariana Přibylová.
Na první pohled je jasný i větší pozornost organizátorů k elitní osmičce turnaje. Před tréninkem hráčky shlédly speciální promo video přímo na nové palubovce, po tréninku zase musely být hráčky k dispozici pro zahraniční novináře a zpětnou vazbu k palubovce od pořadatelů.
„Je to přeci jen velký rozdíl a zrovna jsme si říkali s týmem, že by nás hodně mrzelo, kdybychom to nezažili. Od prvního momentu, jak jsme vstoupili do arény, tak je všechno připravené a načasované. Máme skvělou příležitost si zatrénovat v téhle hale, ještě větší příležitost bude si v ní zahrát. Jsme rádi, že jsme se dostali mezi osm nejlepších a máme k dispozici i všechno kolem,“ pochvaluje si asistent trenéra Viktora Pruši Michal Martišek.
Jedním „slavnostním“ tréninkem ale oficiality skončily a je potřeba hledět směrem k pátečnímu čtvrtfinále, ve kterém Češky vyzvou obhájkyně zlata a největší hvězdy turnaje – výběr USA. Celek kompletně složený z hráček z elitních zámořských univerzit na turnaji neměl větší problém. Nejvyrovnanější duel sehrál hned na úvod proti Mali. K devatenáctibodové výhře ale Američanky nakročily hned v první čtvrtině, kterou ovládly o čtrnáct bodů.
„Máme trochu výhodu, že máme k dispozici tři zápasy, které tady hrály na turnaji před šampionátem proti Austrálii, se kterou dokonce prohrály, se Španělskem a s Kanadou. Viděli jsme je tedy v zápasech proti týmům, které je dokážou dostat pod nějaký tlak a musí reagovat trochu jinak než v utkání, které končí o sedmdesát bodů. Více jsme se koukali na tyhle zápasy a připravili jsme nějaký plán. Rozhodně to není jen zápas, který jdeme jen odehrát, že jsme splnili cíl. Začíná se od nuly a všichni musíme věřit, že je to možné. Nestává se to každý den, ale proč by se to nemohlo povést zítra,“ neztrácí víru Martišek a hledá porovnání s Kanaďankami, proti kterým se Češkám podařilo dostat zpět do zápasu z pětadvacetibodové propasti.
„Bude to, co se týče fyzické síly velice podobný soupeř jako Kanada. Hodně silný na doskoku, hodně silný individuálně jedna na jedna. Trochu méně evropského basketbalu. Kanada přeci jen má více herní systém, Američanky jsou více individuálně vybavené a hrají spontánně. Náš tým je ale pohromadě dva roky, máme svůj koncept a musíme 40 minut věřit, že můžeme hrát dobrý zápas,“ dodává trenér a souhlasí s ním i Mariana Přibylová.
„Všechny holky budou hrát poprvé proti USA, ale já osobně radši budu hrát proti Američankám než nějakému evropskému týmu. Moc se na to všechny těšíme a věříme si. Američanky jsou vyspělé, jsou skvělé basketbalově, ale my hrajeme naší rychlou hru a věříme, že to bude dobré. Pocit, že můžeme jen překvapit je určitě lepší než výt jasný favorit a případně zklamat. Jsme na tom dobře a věřím nám,“ usmívá se.