Krejčí o draftu NBA: Manažer Presti mě ujistil, že se vrátím silnější

Chvílemi už propadal zmaru, pak byl zase překvapený. A teď je nevýslovně šťastný, i když mu před dvěma měsíci utržené křížové vazy sebraly celou letošní sezonu. I úspěšný generální manažer Oklahoma City Thunder Sam Presti, jeho nejspíš budoucí šéf, jej totiž včera do telefonu - vedle gratulace k prvnímu kroku do NBA – ujistil, že i z takového zranění se dá vyjít silnější. „Důvěru ve mě klub měl pořád a asi to tak pro něj nebyl problém,“ potěšilo 20letého reprezentanta, který je od včerejška pátým Čechem draftovaným do nejlepší ligy světa.

Rád byl i za to, že svou životní radost mohl sdílet se svými nejbližšími – byť jen prostřednictvím moderních technologií. „Na Zoomu jsem draftovou noc prožíval s celou rodinou a byl to krásný večer, i když za mnou rodiče nemohli přijet přímo do Zaragozy. Snil jsem o tom, že budu draftovaný, hrozně dlouho, a samozřejmě i o tom, že u toho bude celá rodina.“

A veselo bylo i v jeho domovském klubu v Zaragoze. „S kluky z týmu jsme to hned další den oslavili a jsou za mě šťastní, stejně jako další lidi v klubu. Hraju tu sedm let, naše vztahy už jsou hlubší a já se stal prvním hráčem, co prošel jejich mládeží, a byl draftovaný. Vědí tak, že jdou správným směrem,“ podotkl Krejčí.

I když ze zhruba desítky klubů, které se o něj od přihlášky do draftu zajímaly výrazněji, byla Oklahoma zřejmě hlavním favoritem, uprostřed středeční noci se náhle vše zadrhnulo. V závěru prvního kola totiž Thunder náhle odeslali nedávno získaného rozehrávače Rickyho Rubia spolu se dvěma svými výběry z konce prvního kola do Minnesoty.  

„Po tomhle trejdu už Oklahomě zbýval jen jeden na začátku druhého kola a pak až 53. výběr. V ten moment už jsem si říkal, že by to Oklahoma ani být nemusela a mohl by to být jiný zájemce,“ rekapituluje Krejčího agent Phillip Parun. 

„Po tom trejdu jsem se i já začal trochu bát, že to nevyjde, ale nakonec to vyšlo krásně, dokonce líp, než jsme čekali. Já už pak spíš očekával to 53. místo,“ ulevilo se guardovi, jejž na 37. pozici vybral Washington, aby jej vzápětí směnil s Oklahomou za její výběr na pozici 53 (Cassius Winston).

Krejčího klub během draftu pomocí trejdů získal vedle českého talentu i další dva Evropany - srbského centra Alexeje Pokuševskiho (v 18 letech nejmladší hráč celého draftu) a francouzského rozehrávače Theo Maledona.  

„Oklahoma teď prochází velikou přestavbou, má obrovský počet výběrů v draftu a její generální manažer se dokáže dívat i za roh. NBA je ale i velký byznys, takže Vítek má hodnotu buď jako posila, nebo i pro možnost budoucích rotací v lize,“ dodává Parun.

Hodnota 37. pozice v draftu podle něj ještě vzrostla tím, že jeho klient nefiguroval v žádných predikcích a navíc šel do selekce největších světových talentů s nedávným vážným zraněním a po nijak závratném rozjezdu do letošní sezony španělské ACB. „Proto Vítkovi patří veškerý kredit, že dokázal některé týmy přesvědčit, byť to nebylo tak, že by se o něj přetahovalo deset klubů.“

Sám Krejčí usuzuje, že mohl zaujmout i jinde, než přímo na hřišti. Ostatně měl za sebou před draftem velmi dlouhý telefonický hovor se Samem Prestim. „Pro kluby je důležité i to, jaký jste člověk, koukají i co se děje mimo hřiště. Když vás přijedou sledovat, všímají si i toho, co děláte na lavičce, jak u basketu vypadáte, a Thunder to asi celkově zaujalo.“  

To, kdo o Čecha měl větší zájem mimo vedení Thunder, však z Paruna, ani Krejčího nevypáčíte. Managementy prý o tom nepovolují agentům mluvit, aby konkurence nevěděla, o koho se zajímají. A o tom, jak detailní je NBA byznys, svědčí podle Paruna třeba i to, že si šéfové týmů hlídají, jak rychle jim hráčův agent odpoví při prvotním oslovení, protože už to jim může indikovat zájem o jejich klub.

Pro tým kolem Krejčího je ale nyní důležité něco docela jiného – jak dát co nejdřív do stoprocentního pořádku guardovo koleno.  

„Soustředíme se na to, abych s tím mohl líp hýbat, protože se mi tam hodně oslabily svaly. Ještě je tam trochu otok, který zatím brání většímu rozsahu pohybů, ale jdeme správným směrem. Za pár dní už to bude šest týdnů od operace a pak už bych měl začít chodit bez berlí, což bude hrozně velký krok dopředu,“ těší se reprezentant. 

Úspěch v draftu mu prý po těžkém zranění mentálně hodně pomohl, zejména zvýšil motivaci dál pracovat a být co nejdřív zpátky na hřišti. „Věřím, že do budoucna s kolenem nebude problém,“ říká Krejčí.

Toho ani zranění nezviklalo ve víře, že si ho nějaký klub v draftu vybere. „Není to zranění končící kariéru, koleno pracuje dobře a ten první důležitý měsíc po operaci jsme zvládli skvěle.“

O své budoucnosti, ani o plánech Oklahomy s ním ještě nechce moc mluvit. Zatím veškerou energii i myšlenky upíná k uzdravení. Podle Paruna je ale jedno víceméně jisté: „Vítek šanci v NBA dostane a otázka bude, jak se jí zhostí.“

Rádce bude mít jednoho z nejlepších. Svého předchůdce v nejlepší lize Tomáše Satoranského, draftovaného v roce 2012 rovněž Washingtonem. „Už mi gratuloval a později si zavoláme znovu. Hodně rad mi dával už kolem draftu, za což jsem rád, protože on si prošel hodně podobnou španělskou cestou jako já. Radil mi, jak draft zvládnout mentálně, protože člověk neví, co čekat, spousta se toho během té noci změní, takže je důležité zůstat v klidu,“ říká k pomoci nyní již spoluhráče z národního týmu.

Sám také dobře ví, co ještě musí před možným vstupem do NBA zlepšit. „Posledních pár let jsem měl problém s nedostatkem sebevědomí, ale v uplynulých dvou sezonách jsem v tom udělal dobrou práci a už si věřím, že dokážu hrát proti všem. Myslím, že mojí předností je, že dokážu spoustu různých věcí. Každopádně v NBA je nejdůležitější střelba, bez té je hrozně těžké tam hrát. Na to se tedy po návratu na hřiště hodně zaměřím,“ slibuje pýcha jihočeského basketbalu.