Kanada? Proč ne, říká hvězda španělské ligy Ondřej Balvín

Byl jedním ze strůjců historického šestého místa na světě. Teď řádí v podkošovém prostoru nováčka španělské nejvyšší soutěže Bilbaa. Ondřej Balvín si i tak našel čas, aby sledoval los olympijské kvalifikace, který české basketbalisty poslal do velmi silné skupiny hrané navíc až v zámoří, v kanadské Victorii.

 

Češi se v základní skupině utkají s Uruguayí a Tureckem. Právě na Turecko mají z posledního šampionátu dobré vzpomínky. Z pozice outsidera v Číně Turky přehráli a na jejich úkor postoupili ze skupiny. Nyní se budou muset pokusit o to samé. Ze tříčlenné skupiny si šanci na olympijské hry zachovají dva, kteří postoupí do play-off. Tam už vůbec není prostor pro zaváhání. Navíc by se museli vypořádat s dalšími silnými týmy – Kanadou, Řeckem nebo Čínou.

 

„Podle losu základní skupiny a teoretického kříže v play-off si říkám, že někdo nám asi chtěl zopakovat cestu z mistrovství světa. Máme tam dva soupeře, které jsme eliminovali. To je docela zajímavé. Když jsem koukal na ostatní, tak na nás asi zase vyšla ta nejtěžší možná. Už jednou jsme ale ukázali, že jsme s tím schopní se poprat. Snad budeme mít štěstí i napodruhé,“ přeje si Balvín zažít podobou jízdu jako na mistrovství světa. Ta v září pobláznila celý český sportovní národ.

 

Pravda, v osudí byly i z českého pohledu zajímavější destinace. Do Bělehradu, Splitu nebo Kaunasu by jistě mělo možnost dorazit mnohem víc českých fanoušků. Jenže s losem se nejde než smířit. „Určitě by bylo lepší mít skupinu, která je v Chorvatsku. Ta vypadá papírově asi nejhratelnější. Na druhou stanu, já jsem nikdy nebyl v Kanadě, tak si říkám, proč ne. (smích) Může to být zajímavé místo,“ snaží se hledat pozitivum další dlouhé cesty Balvín.

 

Nejvyšší muž české sestavy z čínského mistrovství světa zažívá povedený start do sezony. S průměrem 8,1 doskoku na zápas je třetí v pořadí všech doskakovačů španělské nejvyšší soutěže. Sám přiznává, že svou roli hraje pohoda, kterou si přinesl z národního týmu: „Asi mi zůstala určitá forma z mistrovství světa. I když první dva zápasy za Bilbao, do kterých jsem naskočil, byly takové utahané. Tam jsem byl ještě unavený, ale pak jsem se z toho oklepal a myslím, že jsem si fazónu určitým způsobem přenesl a stále přenáším.“

 

Vloni hrál s Gran Canarií Euroligu, letos válčí v dresu nováčka španělské soutěže. Je ovšem otázkou, zda Bilbao vůbec lze považovat za nováčka, vždyť celek ze severu Španělska v ACB pravidelně válčil o vysoké příčky. „Zatím jsem v Bilbau naprosto spokojený. Je to nádherné město, skvěle se tu jí. Lidi jsou příjemní. Je to zase o něco větší město, než jsem byl na Kanárech. Jediné co, tak mě tu mrzí takové trochu deštivé počasí. Přirovnal bych to k deštivější Praze. Klub je ale skvělý, všichni tu fungují dobře. Basketbalově jsem absolutně spokojený,“ nemůže si své nové působiště vynachválit.

 

Malinkou kaňkou může být absence pravidelného kontaktu s mezinárodním basketbalem. „Evropské poháry mi trochu chybí, ale vše má své pro a proti. Já toho zase tolik tento rok nenalítám a hlavně se můžu v klidu soustředit na sebe a dělat více individuálních věcí než vloni,“ hledá i na tomto faktu pozitivum vlasatý pivot.

 

Trenér Ginzburg i všichni čeští fanoušci si přejí, aby mu basketbalová pohoda vydržela i do června, kdy se v úterý 23. rozběhne olympijská kvalifikaci. Lvi budou svého čínského hrdinu jistě potřebovat.