Jsou to lidi jako já, opakoval si v Rusku Petr Šafarčík

Kolínský rozehrávač Petr Šafarčík prožíval v moskevské hale Khimki opravdový křest ohněm. Hned ve svém druhém reprezentačním vystoupení dostal hodně prostoru na hřišti v zápase kvalifikace o MS 2019. I když Lvi na domácí Rusko nevyzráli, pro Šafarčíka jsou to hodně cenné zkušenosti.

 

Svůj reprezentační debut si odbyl před téměř pěti a půl tisíci diváky (což je víc, než bylo včera v Rusku) v pardubické aréně v utkání proti Francii. V epizodní roli na konci prvního poločasu dokázal zapsat dva body. O tři dny později a o mnoho kilometrů východněji byla jeho role o dost větší. Na palubovce atakoval čas 20 minut.

 

„Po tom nešťastném zranění Vojty jsem doufal, že dostanu víc prostoru. To k tomu patří, že když se někdo zraní, musí ho někdo zastoupit. Já musím poděkovat trenérovi, že mi dal šanci a větší minutáž. I když já se sebou spokojený nejsem, tak doufám, že jsem splnil nějaké pokyny, které po mně chtěl,“ hovořil po utkání sebekriticky mladý rozehrávač.

 

Čechům se podařilo soupeře v úvodu pořádně zaskočit a vedli o osm bodů. Pak už se ale naplno rozjela ruská mašina, která méně zkušený český celek nakonec hladce přejela. „Myslím, že jsme začali slušně. Hlavně v obraně. Je pravda, že jim tam nepadly nějaké volné střely a pak začali proměňovat. I v útoku byl začátek z naší strany dobrý. Bohužel jsme u toho vydrželi jen jednu čtvrtinu,“ smutnil.

 

„Ve druhé čtvrtině nám utekli. Svou kvalitou a zkušeností si to pak už pohlídali. Jsem rád, že jsme to ve druhém poločase nezabalili. Díky Jardovi jsme ten rozdíl stáhli na 20 bodů. Trenér nás k tomu nabádal a jsem rád, že jsme to odehráli aspoň takhle se ctí,“ našel pozitivum v tom, že Češi domácím zápas zcela neodevzdali a hráli až do posledního hvizdu.

 

Před zápasem se hovořilo o tom, o kolik silnější budou mít při absenci vysokých pivotů Rusové silnější podkošovou sestavu. Podle statistik se může zdát, že naopak rozhodli střelci z perimetru, kteří nasázeli celkem 13 trojek. I to má ale svůj prapůvod ve vymezeném území: „Měli velkou sílu pod košem. Když to dali dolů, potřebovali jsme se tam zatáhnout a oni to výborně vyhazovali ven na střelce. Pak už to bylo těžké. Snažili jsme se k nim dobíhat a střely jim znepříjemnit, ale i tak je dávali.“

 

Šafarčík na nejvyšší úrovni znal až do konce listopadu výhradně zápasy Kooperativa NBL, kde nastupoval v dresu USK Praha a nyní hájí barvy BC GEOSAN Kolín. Teď se ale musel vypořádat se jmény, která výrazně září na evropské basketbalové mapě. Hodně času v obraně strávil ve dvojici třeba s Vitaly Fridzonem.

 

„Už v tréninkovém kempu mi trenér říkal, a teď mi to zdůrazňoval, abych se jich nebál, že to jsou lidi jako já. Jako hráči jsou o level jinde, ale byl to pro mě zážitek. Snažil jsem se s nimi hrát vyrovnaně, tvrdě. Myslím, že se mi to dařilo. I podle faulů. (úsměv) I když to nebyl plán, abych je fauloval. Byla to pro mě zkušenost, za kterou jsem rád,“ říká autor čtyř osobních chyb v zápase proti Rusku.

 

I když Češi s jistým postupem v zádech v obou zápasech padli, pro hráče jako je Petr Šafarčík to byly zkušenosti k nezaplacení, ze kterých v budoucnu mohou těžit nejen oni sami, ale i celý český basketbal.