Jsme na dobré cestě, chválí si trenér Svitek svůj první rok u Lvic

Trenér Štefan Svitek přišel, viděl a zvítězil, dal by se s nadsázkou shrnout první rok působení slovenského odborníka na lavičce českého národního týmu. Lvice přebíral ve chvíli, kdy se jim nepodařilo na domácím evropském šampionátu postoupit do play-off. Na seznámení se s prostředím neměl moc času, ale i tak provedl tým nástrahami kvalifikace o ME 2019 s bravurou. Ve skupině, kde by každé zaváhání ohrozilo postupové naděje, dokázal s bilancí 5/1 získat s týmem první místo.

 

Když jste před rokem přebíral národní tým, tak jste určitě měl nějakou představu. Bylo ale něco, co Vás překvapilo?

Ani ne, více méně jsem poznal tým s hlavními tahounkami z minulých šampionátů. Dokonce jsem proti nim i nastoupil jako trenér soupeřů. Jsem rád, že jsme oslovili hráčky, které chyběly na posledním ME. Ukázalo se, že to byla dobrá volba. Velkou měrou nám pomohly k postupu na ME.

 

Podařilo se Vám vtisknout týmu něco z toho, co jste si předsevzal?

Myslím, že jsme na správné cestě. Možná jiní odborníci, kteří byli s týmem více spojeni v minulosti, by to mohli porovnat lépe. Myslím, že hrajeme dobrý basketbal. Snažíme se hrát moderně, rychle a agresivně na obou stranách hřiště. To je styl, kterým se chceme prezentovat.

 

Jak důležitá byla psychika po výsledkově nepovedeném domácím šampionátu?

Myslím, že ani ne. Pro mě jako pro nového trenéra bylo důležité se s hráčkami poznat a vytvořit v týmu dobrou atmosféru. Není hodně času, aby se tvořily zázraky z odborného hlediska, ale je to spíš o tom dát děvčata spolu dohromady a vytvořit dobré klima.

 

Je nějaký jeden moment, který byl klíčový pro postup?

Děvčata od začátku měla jasný cíl a na něm pracovala na každém tréninku, co jsme spolu měli. Pomohlo nám i poslední léto, kdy jsme spolu strávili více času a mohli mezi sebou vytvořit chemii.

 

Je cílevědomost vlastnost, která tým charakterizuje?

Myslím, že to dokázaly oba zápasy s Belgií. Doma jsme prohrávali už o 12 bodů, včera o hrozivých 18. Děvčata se ale nevzdala a to je nezanedbatelný charakteristický znak družstva.

 

Jak důležité bylo vítězství v prvním zápase v Německu?

Klíčové. Nejen vítězství, ale především jednoznačné vítězství. Bylo to na palubovce týmu, který měl v naší skupině určitě vyšší ambice.

 

Jste hodně emotivní. Jak na to hráčky reagují?

Je to způsob, kterým pracuji. Chci to někdy i přenést na hráčky, aby ze sebe odevzdaly maximum po fyzické i psychické stránce. A to i na tréninku, protože to je základ pro to, jak pak budeme hrát.

 

Jak vnímáte zapojení mladých hráček?

Jsem velmi rád, že jsme je mohli zapojit. Je to pro národní tým velmi důležité. Už jen to, že jsou součástí družstva na tréninku, a to ani nemusí hrát tolik minut, je posouvá. Každý si musí minuty zasloužit. Jim ale pomáhají nejen ty zápasové.

 

Mohou být budoucností národního týmu?

Samozřejmě. Je to jen na nich, jak se s tím srovnají. Příležitost dostávat budou.

 

Jak těžké bylo teď v listopadu navázat na práci po devíti měsících kvalifikační pauzy?

Nebylo to zase tak těžké. Děvčata věděla, co a jakým způsobem chceme hrát. Samozřejmě určité taktické věci se obměnily, ale ta základní myšlenka, jak chceme hrát, zůstala. Hráčky věděly, co přijde.

 

Jedno jméno – Karolína Elhotová. Proč se v národním týmu oproti USK mění ve střelce?

V obou týmech má rozdílnou úlohu. Je fajn, že umí obě tyto role přijmout a pomoct v nich týmů. Nerad ale hovořím o jednotlivých hráčkách, protože je to kolektivní sport a tento nároďák může být úspěšný, jen když bude hrát jako tým.

 

Odehráli jste dva vyrovnané zápasy s Belgií. Je tým zpět mezi evropskou špičkou?

Byly to dobré výsledky proti velmi dobrému družstvu. Dává to naději do budoucna. Děvčata viděla, že i s velmi silným a dobrým soupeřem se dá hrát a dokonce ho i porazit. Bude důležité, abychom v dalších zápasech proti takovým soupeřům nehráli ustrašeně a věřili si. To rozhoduje. Často bývá psychická stránka důležitější než basketbalová. To nám může pomoct i na ME.

 

Přehrával jste si ještě večer tu závěrečnou akci ze včerejšího zápasu?

Samozřejmě, všechny nás těšilo, že jsme postoupili z prvního místa. Bylo to i takové zadostiučinění pro děvčata, že nesložila zbraně a bojovala dále. Přiblížili jsme se na dva body a nechybělo mnoho, abychom šli přes ně.

 

V koncovce při ztrátě 11 bodů - dalo se ještě věřit, že se ztrátu podaří stáhnout pod pět bodů?

Hlavně jsme chtěli zakončit zápas pozitivně, už by bylo jedno, jestli by to bylo o šest, pět nebo tři body. A to se nám povedlo. Je velmi těžké proti takovému soupeři přemýšlet způsobem: „Dejme ještě rychle tři koše, abychom to stáhli pod pět bodů.“ Je to velmi kvalitní soupeř a tam se bojovalo o každou střelu a každý bod.