Hořící Vyo: Měla jsem flow

Nebýt jejího střeleckého výkonu, mohlo být semifinále předkvalifikace světového šampionátu pro český tým ještě výrazně těžší. Kapitánka a nejstarší hráčka výběru trenérky Romany Ptáčkové dvaceti body pomohla odrazit odpor bojovného domácího výběru Mexika a dovedla Češky na krok od jistého místa v kvalifikačním turnaji o světový šampionát 2026. „Když to padalo, tak jsem byla docela nahecovaná. Přeci jen jsme hráli proti domácím, takže člověk má pak ještě větší radost, když ty fanoušky utiší,“ vyprávěla po zápase šťastná střelkyně.

V prvním poločase vyslala na koš pouze dvě střely a proměnila jednu. Pak ale cítila jako hráčka s největšímu zkušenostmi z velkých zápasů, že je potřeba přitlačit a pustila se do toho. Třinácti body ve třetí čtvrtině pomohla k třicetibodové čtvrtině a vybudování dvouciferného náskoku.  

„Jsem ráda, že jsem ve druhém poločase přidala ty trojky, protože v tom prvním poločase jsem se do toho nedostala, neměla jsem tolik střel. Když to pak začalo padat, tak jsem si řekla, že to budu střílet, když to padá. Měla jsem flow a bylo to super. Pro nás pro všechny je lepší, když je hala celkem plná, než když tam není nikdo. Vyhecovalo nás to,“ pochvalovala si Vyoralová atmosféru v hale s dvěma tisíci diváky.

V české hře se dalo v prvním poločase najít spousta chyb. Češky ale nechaly na hřišti všechno a udržely se na dostřel tak, aby mohly v druhém poločase udeřit.

„Naše obrana v úvodu nefungovala. Měly moc jednoduché akce jedna na jedna a my jsme si to špatně půjčovali v útoku. Hodně jsme to dávaly na pivoty a pro ně to bylo docela jednoduché bránit a nedostávali jsme se k naší hře. V druhém poločase to bylo úplně jinde, dali jsme hodně košů z protiútoku a pak jsme si pomohli i trojkami,“ pochvaluje si Vyoralová týmovou úspěšnost 16/10 za tři body, ke které přispěla ona i Julie Pospíšilová čtyřmi trojkami ze čtyř pokusů.

Závěr byl z české strany o něco nervóznější, než bylo fanouškům příjemné. Až šestnáctibodové vedení se v závěru smrsklo na rozdíl šesti bodů půl minuty před koncem, když měl český tým přes minutu problém dostat míč na útočnou polovinu. 

„I já jsem udělala v koncovce chybu. Bylo to těžké, protože jsme se neuvolňovaly do volných pozic, Mexičanky byly všude a my jsme začali zmatkovat, přestože jsme vedli o deset bodů a nebylo kam spěchat. Musíme si na to dát pozor,“ upozorňuje a okamžitě obrací pozornost směrem k finále s Koreou.

„Myslím si, že zítra to bude ještě náročnější a balón si budeme muset ještě víc půjčovat než dnes. Korejky jsou každý zápas lepší. Tím, že přijely pozdě, tak se do toho první zápasy dostávaly. Teď jsou úplně někde jinde. Musíme se na ně připravit, nepodcenit to a hrát tak, jako jsme hráli první zápas,“ uzavírá.