Do basketbalu mě donutila mamka, říká reprezentační nováček Válková

První sraz ženského národního týmu po koronavirové epidemii probíhá v Praze na Královce za účasti několika nových tváří. Jednou z těch nejméně známých je čerstvě dvacetiletá pivotka Adéla Válková, která loňskou sezónu strávila v zámořské NCAA.

„První poznatky jsou hodně basketbalové. V Americe se hraje úplně jinak, všechno je volnější, rychlejší, prostě úplně jiné. Změna byla ale také samozřejmě kulturní, protože se tam mnohem víc podporuje při zápasech. Trenér nás prakticky vůbec nekritizoval, naopak se snaží všechny maximálně podporovat a vlastně nám skoro vůbec neřekl, že bychom udělaly něco špatně. To je velký rozdíl oproti většině evropských trenérů včetně pana Svitka, který je známý tím, že je náročný,“ porovnává Válková evropský basketbal s Weatherford College, kde strávila loňskou sezónu.

 

„Psychicky pro mě odchod do zámoří nebyl extra náročný, ale spíš fyzicky. Najednou jsme běhaly všechno na čas, všechno muselo být rychlejší než při trénincích v Česku. Plus se dělalo hodně silových věcí v posilovně, kde jsem také musela hodně zabrat. Takhle to bylo po celou letní přípravu, ale když přišla sezóna, bylo všechno hodně volnější, protože jsme skoro pořád hrály zápasy,“ popisuje rodačka ze Šumperka zkušenosti ze života na předměstí Dallasu.

 

Ještě loni přitom Válková působila v dresu brněnských Žabin a pokukovala po ŽBL, pak ale neodolala vábení ze zámoří.

 

„Mluvila jsem s trenérem Bobem McKinleym i asistentkou Brittnie Haleyovou, povyprávěli mi o historii programu a věděla jsem, že půjdu do Weatherfordu,“ poodhaluje takzvaný recruiting neboli námluvy se zámořskými školami Válková, která se stala nejlépe doskakující hráčkou týmu s téměř sedmi doskoky na zápas, přidávala i lehce přes 8 bodů.

 

Začátek sportovní kariéry usměvavé basketbalistky přitom nebyl nijak jednoduchý a musela trochu přitlačit rodina.

 

„Nejdřív jsem basketbal neměla ráda, protože jsem měla problém s ADHD. Máma mi ale řekla, že prostě hrát budu, že mi to pomůže a měla pravdu. Po prvním roce jsem se do basketu zamilovala. Nejdřív jsem neuměla odpočívat a ve škole jsem pak usínala. Když jsem začala hrát, zklidnila jsem se. Teď před každým zápasem medituji,“ mluví Válková otevřeně o problémech s poruchou pozornosti, která ji trápí už od dětství.

Nakonec ale u basketbalu úspěšně zůstala a teď sbírá cenné životní lekce, jako třeba když na svou zámořskou misi odlétala.

 

„Už jsem letěla letadlem, ale nikdy tak daleko. Cesta trvala přes 10 hodin a já neusnula ani na minutu, ale stálo to za to. Dívala jsem se na Hru o trůny,“ usmívá se.

 

Samozřejmě na místě trochu bojovala s jiným prostředím, když se Texas dá jen těžko porovnávat s Brnem, ale na všechno si postupně zvykla.

„Trochu bojuji s jídlem, které je tam hodně jiné než u nás a musela jsem si docela dlouho zvykat. Je to Texas, takže jsem očekávala rodeo a hodně jídla s hovězím. Taky jsem čekala, že bude pořád teplo, a to se vyplnilo. Měla jsem trochu strach z té angličtiny, ale nakonec to nebyl žádný velký problém. Škola pro mě dopadla v prvním ročníku lépe, než bych očekávala,“ říká spokojeně.

 

Rok v USA Válkovou přesvědčil, že u basketbalu bude chtít zůstat jako profesionálka a její vysněné destinace jsou ty basketbalově nejsilnější z celého světa.

 

„Pokud bych mohla hrát v zámoří bylo by to skvělé, ale taky bych ráda hrála ve Španělsku,“ doufá.

Zatím může nabírat zkušenosti během dvoutýdenního kempu reprezentace od zkušených hráček jako jsou Kateřina Elhotová, Alena Hanušová nebo Julia Reisingerová.

 

„Dojmy z reprezentace jsou velmi dobré. Pan trenér Svitek je přísný a jsou okolo mě skvělé hráčky, ze kterých mám respekt. Zvykám si ale rychle. Mohla jsem na sobě ještě o trochu lépe pracovat v posledních dvou měsících, ale věřím, že se do toho já i ostatní holky rychle dostaneme a budeme hodně silný tým,“ věří Válková. Bohužel však už teď ví, že se v případě nominace na listopadové okno kvalifikace o EuroBasket 2021 do Evropy nepodívá.

 

„V listopadu se mě bohužel kvalifikace asi netýká, protože už nám poběží sezóna naplno v Americe, ale i tak jsem moc ráda za šanci,“ cení si příležitosti v týmu Štefana Svitka.