Cítil jsem, že musím, říká Martin Peterka po svém nejlepším repre zápasu

Po zranění Ondřeje Balvína na něj připadla úloha prát s podkošovými obry soupeře. Martin Peterka v defenzivní zkoušce obstál a navíc přidal důležité body v útoku. Se čtyřiadvaceti body a osmi doskoky byl nejen blízko double double, ale také nejlepším českým hráčem na hřišti. Radost mu tak kalí prohra a poslední střela, kterou mohl vítězství strhnout na českou stranu.

Už v předchozích zápasech dokázal často soupeře zaskočit svou variabilní hrou v útoku a potrápit v defenzivě. Dnes však byl jeho výkon komplexní. Také díky hráči německého Braunschweigu si Češi drželi ve hře a až poslední střela rozhodla, že odejdou nakonec poraženi. Na otázku, zda to byl jeho vůbec nejlepší zápas za národní tým, odpoví po chvíli přemýšlení: „Jo, asi jo.“

Páteční nepovedené vystoupení proti Belgii hráčům vrtalo hlavou. V izolaci litevské bubliny nebylo kam před myšlenkami na vysokou porážku uniknout. Bylo proto důležité si na nedělní večer nastavit hlavy jinak. „Dneska byl rozdíl v našem přístupu. Hráli jsme s větším nasazením, energií a bojovností. To rozhodlo. V pátek jsme byli takoví jako bez duše. Dneska jsme měli víc energie a bylo to na našem výkonu vidět,“ pochvaloval si Peterka.

On sám si mysl nastavil správně. Po první trefené trojce bylo z jeho gesta vidět, jak ho tento úspěch nabudil. Novou krev do žil potřeboval i kvůli obraně, že se v obraně pral s 210 centimetrů vysokým Zohorem. „Už od rána jsem cítil, že by to mohl být dobrý zápas. Akorát je škoda, že jsme nevyhráli jako tým. Tím by to bylo ještě lepší. Týmový výkon je vždycky nad ten osobní,“ mrzí Peterku, že zápas neskončil těsným českým vítězstvím.

Přitom nechybělo moc. Peterka to měl ve svých rukou. Kdyby v poslední vteřině proměnil svou pátou trojku večera, mohlo být mnohem veseleji. „Bylo naplánované, že bude Boči hrát jedna na jedna. Boči najel, stáhlo se k němu víc hráčů a vyhodil na mě. Já jsem si na střelu věřil, tak jsem si ji vzal. Bohužel jsem nedal, ale myslím, že jsme to zahráli docela dobře,“ nechává nahlídnout do toho, jak poslední akce vznikala.

Proti Belgii za 26 minut na hřišti zapsal jen pět bodů. Dnes za podobný čas o 19 více. Po vypadnutí Balvína zůstal s Bohačíkem jediným legionářem v českém výběru. Nemusel tak řešit měsíční tréninkový výpadek jako hráči z české ligy. Navíc v nezkušeném týmu patřil se svými odehranými zápasy k repre mazákům.

„Asi jsem se cítil jako že bych měl být tahoun. V Čechách nebyli kluci měsíc puštěni do haly na tréninky. Jsem rád, že když to nevyšlo proti Belgii, kde můj výkon nebyl dobrý, se mi dneska dařilo a pomohl jsem týmu,“ oddechl si, že proti Dánsko splnil to, co od sebe sám očekával.

Češi z Litvy odjíždějí s nepořízenou. Prohráli oba zápasy. Na postup na EuroBasket to díky skupině pořádané v Praze vliv mít nebude. Je však několik témat, nad kterými je potřeba do příštího okna přemýšlet. Zároveň se však ukázalo, že trenér Ginzburg má v případě potřeby kam sáhnout.

„Lidé se budou koukat asi hlavně na to, že jsme dvakrát prohráli. Dostali tady ale šanci hráči, kteří zase tolik v repre nehrají. Ukázali se v dobrém světle. Třeba Ondra Sehnal hrál výborně, Šimon zahrát dobře, Vyovi (Tomáš Vyoral) se dařilo. Musíme pokračovat. Máme ještě jedno okno, kde máme dva zápasy, které budeme chtít vyhrát,“ pomalu už začíná přemýšlet o únorovém oknu. To se pravděpodobně opět odehraje v podobné bublině.