Český cíl: Postup ze skupiny

Na posledním EuroBasketu Češi zaznamenali největší úspěch mužské reprezentace od rozdělení Československa, když v základní skupině tvrdě zatápěli později stříbrné Litvě a v osmifinále senzačně zaskočili favorizované Chorvaty výhrou 80:59. Ve čtvrtfinále už bylo nad síly Čechů Srbsko, přesto skončil výběr Ronena Ginzburga na sedmé příčce. Očekávání by tak byla velká, ale Čechy trápí absence a zranění. Nejenom, že chybí podkošové opory Jan Veselý a Ondřej Balvín, ale celkově kádr prošel generační výměnou, přesto se národní tým rozhodně nejede na šampionát pouze zúčastnit.

 

„Cíl je jako už tradičně postup ze základní skupiny. Letos by byl postup ze skupiny velkým úspěchem. Sedm hráčů z nominace na EuroBasketu nikdy nehrálo a tři hráči z toho zřejmě budou hrát v základní pětce. Věřím, že můžeme postoupit a hráči tomu také věří, i přes nedostatky, které máme hlavně pod košem. Nebylo by to lepší než naše sedmé místo na posledním šampionátu, ale byl bych hodně spokojený. Když postoupíme, víme z posledního šampionátu dobře, že pak už se v jednom zápase může stát cokoliv. Tým je složený z hráčů s dobrým charakterem, kteří rádi hrají za národní tým,“ charakterizoval cíle na tiskové konferenci hlavní trenér týmu Ronen Ginzburg.

 

„Z minulých šampionátu se o mně ví, že se nebojím dávat svým týmům vysoké cíle. Všichni byli překvapení, když jsem před minulým šampionátem říkal, že bych chtěl postoupit na Olympiádu a my jsme to nakonec téměř dokázali. Teď je naším reálným cílem postup ze skupiny, pak se uvidí,“ vzpomíná Ginzburg na poslední turnaj, který pro Čechy vyvrcholil postupem na olympijskou kvalifikaci do Bělehradu.

 

Na letošní šampionát se začal národní tým připravovat v polovině července a celkem sehrál deset utkání. Výhru sice slavil jen ve dvou z nich, zkušený trenér však ví, že přípravné zápasy nejsou o počtu vítězství, ale o předvedené hře.

 

„Pokud nebudeme počítat přípravné zápasy, ve kterých nehrál Tomáš Satoranský, byl jsem s přípravou velmi spokojený. Bez těchto tří zápasů jsme sehráli sedm utkání, ve kterých jsme se postupně zlepšovali. Kromě prvního utkání v Gruzii jsme ukázali naši sílu, bojovali jsme, hráli jsme dobře v obraně. Nevadí, že jsme vyhráli jen dva zápasy, protože několikrát to bylo těsné a v přípravě jde o výkon spíše než o výsledek. Hráli jsme s velmi silnými soupeři jako Slovinsko, Gruzie nebo Turecko, takže se nemusíme stydět,“ říká brzy čtyřiapadesátiletý trenér.

 

Po listopadovém losu základních skupin panoval v českém táboře optimismus z hratelné skupiny. Teď s blížícím se turnajem jsou už při všech absencích očekávání menší, i tak by ale Češi měli sehrát slušné zápasy.

 

„V zápasech proti Černé Hoře, Španělsku a Chorvatsku určitě budeme spíše outsideři. Proti Rumunsku a Maďarsku záleží na aktuální formě týmů. Maďaři hrají dlouho pohromadě ve stejné sestavě a jsou zkušení, Rumuni budou mít podporu domácího publika. Ideální by bylo porazit Maďarsko i Rumunsko a bojovat s Černou Horou o třetí příčku ve skupině. To bych hned podepsal, ale to nebude zdaleka jen tak,“ komentuje izraelský kouč rozložení sil ve skupině.

 

Všichni však moc dobře ví, že podobné turnaje jsou velmi specifické, hrají se v nezvyklém prostředí a často se na něm objevují překvapivé výsledky. Češi tedy nemohou kalkulovat už před turnajem s tím, že porazí papírově slabší Maďary a Rumuny a ostatních duelech nebude mít moc šancí.

 

„Na minulém šampionátu jsme viděli, že se může stát cokoliv, každý den je jiný a všechny týmy se mohou navzájem porazit. My jsme například v pohodě porazili Estonsko, s Litvou jsme padli až po prodloužení a Estonci pak málem zaskočili Litvu. Na takovém turnaji musíte zapomenout na zápas, jakmile skončí ať už vyhrajete nebo prohrajete,“ přemítá trenér.

 

Pak už trenérovy myšlenky míří směrem k veledůležitému prvnímu zápasu s Rumunskem. Ten může hned v pátek večer Čechům výrazně vylepšit nebo zkomplikovat situaci ve skupině.

 

„Rumuni budou těžkým soupeřem. Mají spoustu hráčů s výškou hodně přes dva metry, mají spoustu zkušeností a bojují po celý zápas. Jejich hlavní hvězda Moldoveanu působí v Turecku a pod košem nám bude určitě působit problémy. Pokud však dokážeme ignorovat deset tisíc fanoušků v hledišti, věřím, že zvítězíme. Oni budou doma pod tlakem, my zase potřebujeme vyhrát k postupu ze skupiny. Určitě budou hodně tlačit míč pod koš, ale když vytvoříme tlak na rozehrávače, snad to bude dobré. Musíme hlavně bojovat,“ odhaluje trochu z taktické přípravy trenér.

 

Pokud chtějí Češi uspět, budou se muset bez výjimek držet svého hesla: Rvi se jako lev! které je provází už několik let.

 

„V přípravě se všichni na hřišti se rvali, byli agresivní do koše a bojovali na maximum. To si musíme udržet i na EuroBasket, protože pokud chcete uspět, musíte přidat i něco navíc než jen basketbal,“ uzavírá bojovně Ginzburg.