Dirigent na telefonu před národní, polskou a hlavně rodinnou misí

Je teď nejsledovanějším mužem lví družiny. Jednak jako její aktuální lídr, ale také kvůli roli nastávajícího otce, která má nyní přímý vliv na jeho zapojení do nejbližších reprezentačních bitev.

„Jsem na telefonu a čekám, kdy to přijde. Doufám, že už to bude co nejdřív, abych si holky trošku užil a zároveň abych se dobře připravil na dva zápasy předkvalifikace EuroBasketu,” sypal ze sebe dnes v poledne rozehrávač Ondřej Sehnal v poděbradské hale, kde se národní tým žhaví na přípravný turnaj v Hamburku a zejména na dvě kvalifikační řežby v Belgii a doma s Norskem.

„Pořád je to otevřené, ale zatím je to složité. Datum porodu jsme měli 13. srpna, takže už jsme po termínu a pořád je tam otazník,” dodal zkušený playmaker, který se nedávno oženil s rovněž basketbalistkou Kristýnou Brabencovou, s níž teď čeká narození dcerky.

Ondřeji, přožíváte skutečně perné léto, jak jste si užil svatbu?
Bylo to výjimečné léto, svatba byla skvělá, podle představ, ale zároveň nebylo moc volna, tím, že poslední sezona byla dlouhá. Ještě 6. července jsme hráli zápas doma proti Estonsku, takže to bylo nějakých pět šest volnějších týdnů i se svatbou. Léto tak uteklo opravdu hodně, hodně rychle.

Jak jste strávil fakt, že postup ve světové kvalifikaci unikl tak těsně?
Polykalo se to těžko. I po tom třetím vítězství jsme si samozřejmě uvědomovali, že to bude složité. Bohužel nám to uteklo a byli jsme jediný tým v kvalifikaci se třemi výhrami, který nepostoupil. Jasně, je to na jednu stranu trošku nefér, ale co se s tím dá dělat? Bohužel se nám nepovedlo podle představ to únorové okno, a to nakonec rozhodlo.

Jací těžcí soupeři budou teď v předkvalifikaci Belgie a Norsko?
Los nám právě nepřál. Belgie je asi jeden z těch nejsilnějších týmů v předkvalifikaci. Je velký otazník, v jaké sestavě budou, protože v posledních oknech se u nich děla spousta věcí. My se na to musíme dobře připravit a teď se asi nemůžeme soustředit úplně na ně, protože tam je i nový trenér, a musíme se soustředit hlavně na sebe, abychom byli stoprocentně připraveni na oba zápasy.

Jakým testem bude pro váš tým tento pátek a sobotu turnaj v Hamburku, kde v semifinále čekají Němci, a ve druhém duelu buď Chorvaté, nebo Turci?
Bude to určitě dobrá zkušenost pro náš mladý tým, jako každý rok tam. Němci jsou ve velmi dobré sestavě, určitě to nebude nic lehkého a bude to jen dobrý test na zápasy předkvalifikace.

Při pozvolna doznívající éře pod dirigentským vedením Tomáše Satoranského už vás aktuálně trenér Bartoň označil za jeden ze tří hlavních pilířů aktuální sestavy a třeba kolega Martin Peterka podotkl, že klíčové únorové okno světové kvalifkace hodně ovlivnila vaše absence. Když na vás přechází už i ta hlavní vůdcovská role v týmu, jak sám vnímáte ten rozdíl oproti minulosti, kdy jste si užíval luxusu být po boku Tomáše Satoranského?
V první řadě bych chtěl říct, že to pořád není konec „Satyho” (Satoranského) a doufám, že se tady minimálně na pár oken ještě ukáže, protože v mých očích je to nejlepší český hráč v historii, a já doufám, že ještě má nějaký rok v nároďáku před sebou, i když je to samozřejmě v tomhle věku složitější. Já před tou situací určitě mám respekt, beru to jako nějaký krok dopředu, cítím tu zodpovědnost, ale na druhou stranu si to nemůžu moc připouštět, protože to jen vytváří tlak na hráče. My tady máme spoustu dobrých hráčů, není to o jednom a my se s tím musíme poprat dohromady. Není to tedy o mně, o Martinu Peterkovi nebo o Ríšovi Bálintovi. Zároveň si musíme všichni tři umět pomoct a myslím, že k tomu máme i dobrou pomoc dalších kluků.

Když se teď vrátíme k situaci, kdy jste už někdy před dvacátým rokem měl za sebou několik operací kolen a těžko pokaždé sbíral síly na další pokračování pod koši, komu, nebo čemu teď, kdy už prakticky vedete národní tým, blahořečíte za to, že jste to tehdy nezabalil?
Děkuju hlavně těm lidem, kteří byli okolo mě, a děkuju sobě. Já nejsem moc věřící a myslím, že jsem si to každodenní tvrdou prací vydřel, takže to není o nikom jiném než o mně a o těch lidech, kteří byli v tu dobu okolo mě.

Těšíte se už i na novou misi v polském Štětíně?
Je to nová výzva. Doufal jsem, že něco takového přijde. V klubu bych měl mít dobrou výchozí pozici. Zároveň je polská liga dobrá soutěž, navíc v kombinaci s FIBA Europe Cupem. Jsem vděčný za tuhle šanci. Přece jen v Nymburce ty poslední tři roky už jsem vždycky věděl, do čeho jdu, a nějak mi chyběla ta nová výzva. V tomhle to bude úplně jiné, úplně jiný tým a vlastně kromě asistenta Luboše Růžičky tam neznám vůbec nikoho, takže se na to těším a doufám, že to bude pro mě zase nějaký krok kupředu.

Odcházíte v poměrně vzrušující době, kdy se nový tým vzniklý sloučením Nymburka se Slavií chystá útočit i na nejvyšší příčky v Lize mistrů a tím i na šanci probojovat se do NBA Europe. I této šance jste se tedy rozhodl vzdát?
Nemyslím, že jsem se toho nějak vzdal. Já jsem na jednu stranu rád, že jsem byl u toho posledního titulu a poslední sezony Nymburka. A tou fúzí teď přišel nový start. Samozřejmě, jak vyhlásili majitelé, ten útok na NBA Europe tam je, ale myslím, že to je zatím vzdálený sen. Týmů, které o to budou usilovat, je spousta a jejich rozpočty jsou obrovské. Já Slavii budu určitě držet palce, ale řekl bych, že to je cíl několika velkoklubů a bude velmi složité urvat to místo v NBA.

Řekl byste, že do Polska vám pomohlo víc ocenění pro MVP finále Maxa NBL, nebo spíš reprezentační výkony?
Celkově mi ten finiš sezony vyšel, a to vždycky vrhá dobré světlo na daného hráče, když se mu vydaří konec. Ale těžko říct, co mi prospělo víc. Obecně si myslím, že když hráč zahraje líp za nároďák, je to vždycky o něco víc než třeba finále ligy.

Byl pro vás Štětín tou hlavní zahraniční možností?
Měl jsem ještě nějaké další nabídky, ale vyhodnotili jsme si, že tohle bude ta nejlepší příležitost, protože si myslím, že ta role, kterou bych tam měl mít, je důležitá a mělo by to být dobré i do další fáze kariéry.

Budete tedy v základní sestavě?
Ten krok jsem udělal právě proto, že bych chtěl zápasy začínat. Samozřejmě, nikdy to není dané, pokud nepředvedete dobré výkony na tréninku a v přípravě, takže se budu muset určitě ukázat. Ale myslím, že bych měl mít na začátku pozici prvního rozehrávače s velkou minutáží a doufám, že naplním tu představu, co trenér má.

Do jak ambiciózního týmu jste přišel?
Už minulou sezonu byl druhý po základní části, s tím, že ještě pár kol do konce vedl (v play-off pak vypadl ve čtvrtfinále). Ty cíle jsou tak podle mě jasné - chtějí hrát finále, chtějí vyhrát Polský pohár, který se ještě Štětínu nepodařilo vyhrát, takže to bude velká meta. A minimálně se bude cílit i na postup ze základní skupiny Europe Cupu. Uvidíme ale, jak si tým sedne, a jak budeme od října, kdy začíná sezona, vypadat.